Pocta predkom


Směták

Náš rod Směták má korene v obci Loučky (okr. Přerov).

Pôvod priezviska je v pomenovaní metly. Možno dávny predok vedel dať veci na poriadok.

V najstaršej známej histórii boli Smětákovci bratríkmi. Loučka patrila pod faru v Lipníku nad Bečvou a tak minulosť tejto fary objasňuje dávne historické súvislosti.

V Lipenskej farnosti je doloženo husitství už v polovině 15. století. Páni Helfštýnského panství se od roku 1427 hlásili k utrakvismu a jak bylo tehdy obvyklé, poddaní se museli svým náboženským vyznáním přizpůsobit. Od této doby se v městě rozšiřoval utrakvismus, počátkem 16. století zde sice byl ještě katolický farář, Vilém z Perštejna však již roku 1510 zaručil měšťanům, že fara bude obsazována jen utrakvistickými faráři, vyhradil si však právo postavit v Lipníku i katolický kostel nebo klášter. Za Viléma z Perštejna (před rokem 1500) vznikla v městě náboženská obec Českých bratří, v 16. století je zde mimoto silné zastoupení staroutrakvistů, kteří převažovali, a luteránů.
Největší rozvoj Jednoty bratrské byl za pánů z Ludanic. Od roku 1540 se v Lipníku konaly bratrské synody (1558, 1589, 1591). Petr Vok z Rožmberka na žádost své manželky Kateřiny z Ludanic potvrdil roku 1585 bratřím konfesi z roku 1535, držení sboru včetně polí a luk, vysadil obydlí kazatele, chudobinec, hřbitov a školu. Bratřím povolil provozování řemesel bez nutnosti vstupovat do cechů, volně prodávat zboží na trzích, odkazovat majetek, osvobodil je od robot, poplatků, hlásek apod.
Luterský farář je doložen již roku 1565. Po nástupu Bruntálských z Vrbna je preferována luterská strana. Roku 1594 Hynek starší Bruntálský z Vrbna vypudil bratrského faráře a biskupa Pavla Jesena a podporoval jen luteránského faráře. V tomto roce dal správu kostela městu s podmínkou dosazování farářů augsburské konfese. V letech 1609-1618 je v Lipníku luterský děkan. Jiří Bruntálský z Vrbna založil roku 1613 německou luterskou školu, kterou roku 1615 připojil k české městské škole.
Počátkem 17. století měli čeští luteráni farní kostel, němečtí kostel sv. Trojice a bratří Bratský sbor. Návrat katolíků do města je spojen se jménem kardinála Františka z Dietrichsteina. Ten vypověděl roku 1622 všechny nekatolické duchovní a povolal do Lipníka jezuity. K farnosti lipenské tehdy náležely tyto obce:  Hlinsko, Lhota, Kladníky, Týn, Slavkov a Loučka. 2. srpna 1622 přišli do města dva příslušníci řádu, Jan Drachovský, který byl jmenován lipenským děkanem, s dalším spolubratrem. Protože fara byla neobyvatelná, bydleli zpočátku na zámku v Hranicích odkud denně do Lipníka docházeli.
Po příchodu jezuitů bylo na celém panství jen pět katolíků a ti byli cizinci. Pouze tři osoby bratrského vyznání se z města vystěhovaly, ostatní se vrátili k původnímu katolickému vyznání. Velmi tomu napomohla obrovská obětavost kněží v době moru, který město postihl roku 1623. Zemřelo tenkrát přes 800 lidí. Kněží všechny navštěvovali, podporovali chudé, pomáhali nemocným.
Když 6. června 1623 kardinál Dietrichstein navštívil Lipník, vyšli mu otcové jezuité s velkým zástupem lidí vstříc. Jezuité po splnění svého úkolu 5. května 1624 odcházeli z města a předali duchovní správu Ondřeji Štefanidovi.
Dne 31. října 1634 přišlo do města devět piaristů. Dostali k užívání bývalý bratrský sbor. Kostel byl upraven pro katolické obřady a zasvěcen sv. Františku Serafínskému. Brzy po jejich příchodu byl Lipník postižen vpádem Švédů a piaristé se museli ukrýt na Helfštýně a po dobu třicetileté války byl kostel i klášter upraven jen provizorně. Teprve po roce 1650 se mohli plně věnovat své práci, stavitelské i školské. Piaristé zůstali v Lipníku do roku 1884, tedy 250 let, a na dobu svého působení zde zanechali nesmazatelné stopy. Působila tu řada osobností své doby a také studovalo mnoho významných žáků z nichž je jistě nejznámější Gregor Mendel, objevitel genetických zákonů.

Smětákovci v starších dobách žili v dvoch susedných obciach - Loučka a Podhoří, pričom sa javí, že do Podhoří prišli z Loučky.

Históriu rodu Smětákovcov v Loučke a Radslaviciach spracoval kronikár Milan Zdráhal (pre Jara Smětáka) a Smětákovcov v Podhoří spracoval Jan Hapala.

 

Smětákovci v Loučke a Radslaviciach

Najstaršia zmienka je o Jakubovi (okolo 1520), ktorý zomrel v r. 1570 a zostali po ňom siroty. Zaznamenané je to v knihe Sirotčí a gruntovní registra z r. 1567 až 1638.

Mikuláš (okolo 1580) je zaznamenaný ako majiteľ zahradnického gruntu v pozemkových knihách z r. 1609 až 1678 a z r. 1609 na Helfštýnskom panstve. Jeho poddanské povinnosti boli: vyplatiť sa za roboty na sv. Jiří a sv. Václava a každý rok odpracovať 70 dní. Na str. 171 je uvedená jeho ďalšia povinnosť na sv. Martina

Zachovala sa svadobná zmluva, ktorú Bohumír Indra spomína vo svojom príspevku Jednota bratrská v zápisech městských knih Lipníka nad Bečvou v 16. a počátkem 17. století (Zborník SOA Přerov z r. 1995, str. 26): 22.10.1619 boli činěny opět svatební smlouvy v domě bratrském na předměstí lipenském (dnes je to kostel sv. Františka Serafinského, nachází se v sousedství piaristického kláštera a zámku) mezi vdovcem Mikulášem Smětákem z dědiny Loučky a pannou Kateřinou, dcerou Václava Klimšů z dědiny Záhorovic. Nevěstě svědčí její otec Václav Klimšů ze Záhorovic, kněz Jan Zahora, správce lidu Božího sboru, ten čas městě Lipníku, bratr otce nevěsty, a lipenští měšťané Martin Zikmundek (bol primátor, zom. 28.11.1641), Martin Kantůrek, Martin Slováček, Jan Zahrádka, Jiřík Opavský, Gabriel Šeda, Daniel Nedošlý, Jan Bílek, Dobiáš Vrzal, Václav Opavský, Jan Soška, Mikuláš Hospivo, Šimon Adam, ženichovi pak z Loučky jeho bratři Jan Poňuchal, Pavel Záruba, dále strýc Jan Dvorský a Daniel Ježmach, Michal purkmistr aj.

Neviem, koľko detí mal Mikuláš z prvého manželstva. Vieme, že mal deti: Václav (okolo 1605), Martin, Jiří, Jan, Kateřina, Mariana, Manda (okolo 1635) a v matrike narodených som našiel záznamy o narodení troch detí Mikuláša a Kateřiny: Ludmila (24.8.1625), Anna (3.4.1631) a Tomáš (28.12.1633). Takže z 1 manželstva by mali byť: Václav (okolo 1605), Martin, Jiří, Jan.

Mikuláš zomrel v r. 1638 a v knihe sirotčí a gruntovní registra sú ako sirotkovia po ňom uvedení: Kateřina, Mariana, Anna, Tomáš a Manda. Záznam o úmrtí Mikuláša v matrike zomretých v r. 1638 nie je. Predpokladám, že Bratríci si v tej dobe držali svoju vieru a preto niektoré záznamy o nich nie sú zapísané v katolíckych matrikách (jezuiti prišli do Lipníka v r. 1622).

Najstaršie matriky Lipenskej fary sú popísané v bakalárskej práci Novotný Petr: Třicetiletá válka v Lipníku nad Bečvou (2014) od str. 27.

Potomkovia Mikuláša (nie všetci):

 

Mikulášov syn Václav (1605) bol prezývaný Fajkus. V Loučke žili Směták i Fajkus (priezvisko Fajkus sa vyskytovalo aj v Lipníku a Černotíne). Priezvisko Fajkus môže byť odvodené od slova fajka. Mohlo by to znamenať, že dávny predok bol vášnivý fajčiar, alebo vyrábal fajky.

Martin Směták a Martin Fajkus sú uvedení v urbári z r. 1688 pod č. 27 a 30 (obr. 75). V urbári panství helfštejnského z roku okolo 1690 sú uvedení záhradníci Martin Směták (fol. 415) a Martin Fajkus (Faikus) (fol. 415). Pravdepodobne sa Směták dostal na Fajkusov grunt a vzniklo spojenie Směták Fajkus.

Pavel Fajkus (okolo 1660) mal dcéru Mariannu (1687, zom. 14.11.1687).

Václav (1605) sa okolo r. 1630 oženil s Kateřinou, ale o tomto manželstve zatiaľ viac nevieme. Vzhľadom na to, že Václav mal prezývku Fajkus, tak jednou z možností je, že to bolo priezvisko jeho prvej manželky. Manželka Kateřina zomrela 10.2.1657 vo veku 50 rokov. Vdovec Václav sa čoskoro po necelých 3 mesiacoch 29.4.1657 oženil s Annou Schubertovou a mali deti: Martin (okolo 1660), Anna (7.1.1665), Alžběta (15.12.1665), Jakub (21.7.1667), Kateřina (8.7.1670), Jan (31.5.1673).

Tri generácie potomkov Václava:

Martin (1660) bol zahradník a jeho poddanské povinnosti na sv. Jiří, sv. Václava, sv. Martina a Vianoce sú zapísané v pozemkovej knihe panstva Lipník nad Bečvou z r. 1688. Martin sa 27.1.1682 oženil s Marinou Zdráhalovou. Martin 7.3.1686 kúpil grunt (záhradu) od Martina Nováka. Martin a Marina mali deti: Kateřina (17.11.1683), Rosina (1688, zom. 12.10.1689), Anna (okolo 1700) vyd. Jandřichová.

V pozemkovej knihe panstva Lipník nad Bečvou je v Loučke zapísaný aj Martin Faikús. Aký je jeho vzťah k Martinovi (1660) zatiaľ nevieme.

Jan (1673) sa priženil do Radslavic a aj tu jeho potomkov prezývali Fajkus. Dňa 24.9.1702 sa oženil so Zuzanou Šebestovou Tvržovou z domu č. 52 v Radslaviciach:

Jan a Zuzana sa usadili v dome č. 21 a mali tu 4 deti: Anna (12.7.1703), Alžběta (26.8.1707), Jan (17.5.1710) a Josef (26.2.1714).

Jan (1710) sa 8.11.1733 oženil s Kateřinou Karasovou z Radslavic a mali 3 deti: Marina (22.11.1739) vyd. Navrátilová, Jakub (24.7.1742) a František (6.1.1748).

Jakub (1742) zdedil rodičovský dom č.21. Bol zahradník, takže nevlastnil veľa polí. Jakub sa 5.7.1767 oženil s Marinou Dvořáčkovou zo Sušic a mali 7 detí: Cyril, Rosálie, Barbora, Pavlína, Marina, Pavlína a Václav (24.9.1784). Manželka Marina zomrela krátko po pôrode 1.10.1784 a vdovec Jakub sa už po 30 dňoch 31.10.1784 oženil  s Annou Klesnilovou  z Radslavic a s ňou mal 4 deti: Jan, Marina (24.6.1789), František a Antonín.

Marina (1789) sa 21.10.1816 vydala za vdovca Václava Caletku zo Sušic. Usadili sa v obci Lhota v dome č.6 a mali 4 deti: Anna, Jan, Jiří a Antonín. Priezvisko Směták už v našej línii predkov nepokračovalo.

 

Tomáš (1633), syn z 2. Mikulášovho manželstva, sa oženil s Annou a mali deti: Zuzana (okolo 1660) vyd. Vřinovská, Anna (2.6.1664, zom. malá), Marianna (7.12.1665), Anna (16.3.1667), Ondřej (2.11.1668), Barbora (4.12.1671), Jiří (31.1.1673), Alžběta (3.2.1676). Okolo r. 1680 sa Tomáš Směták objavuje v obci Podhoří a je pravdepodobné, že sa jedná o tohto Tomáša.


Smětákovci v Podhoří

Loučka a Podhoří sú susedné obce. Směták nie je uvedený v urbári obce Podhoří z r. 1663. Zákupní fojtství a dvorství v Podhoří do r. 1672 mal rod Lavecký, avšak po rodinnej tragédii rod vymrel. V Urbáři panství hranického a drahotušského z r. 1684 sa v Podhoří objavuje richtár Tomáš Směták. Mohlo by sa jednať o Tomáša (1633) z Loučky. Problémom je, že neviem, kde zapisovali záznamy o zomretých z Podhoří po r. 1680.

Okolo r. 1660 sa narodil Martin, pravdepodobne syn richtára Tomáša narodený v Loučke, ale záznam o tom sme zatiaľ nenašli. Smětákovci tu boli dediční richtári v dome č. 18. Martin mal s manželkou Annou 4 deti (o nich vieme): Jan (2.12.1685), Matěj, Kateřina a Marianna. 

Jan (1685) sa 2.8.1716 oženil so Zuzanou Flešlarovou a mali 5 detí: Jan (1713), Antonín, Marianna, Zuzana a Rozina. 

Jan (1713) žil v rodičovskom dome, s Barborou Dvořákovou sa oženil 19.11.1747 a mali deti: Anna (25.6.1749), Martin, Veronika, František (2.9.1753), Václav, Pavel, Jan, Rosalie Krystína, Vavřinec a Eva Viktorie (14.12.1764). V urbárnom súpise z r. 1775 sa o manželke Barbore píše: dědičnou rychtářkou byla tehdy vdova Barbora Smětáková. V tomto súpise je na č. 16 zahradník Antonín Směták, ktorý bol krčmář. V r. 1786 bola postavená budova školy (č.d. 43) na pozemku, ktorý daroval richtár.

František (1753) sa 25.1.1778 v Zbrašove zosobášil s Apolenou Hapalovou z Ústí. V dome č. 18 mali deti: Viktorie (20.2.1780), Johanna, Jan, Marianna, Anna vyd. Dresslerová, František (31.7.1795), Terezie vyd. Drechslerová, Johanna vyd. Fridrišková a Josef (14.8.1800).

Rodičovský grunt zdedil František (1795), ktorý sa 1.7.1823 oženil s Veronikou Kupčíkovou z Radslavic a mali deti: Benedikta (10.3.1816), Alois (6.7.1824), František, Ignác, Johanna, Voršila a Marianna (22.3.1839) vyd. Melkusová. František Směták se pak dožil 98 let věku a byl posledním rychtářem v Podhoří (do zrušení poddanství roku 1848).

 

Podle prozatímního obecního zákona ze dne 17. března 1849 bylo obcím umožněno, aby si samy volily své představitele a tím bylo skoncováno s érou dědičného rychtáře.

 

*

Směták v Lipníku

Bernard s manželkou Barborou mali dcéru Barboru (5.1.1735).

 


* * *

 

Rozmiestnenie priezviska Směták vo svete: https://www.locatemyname.com/cz/Smetak

 

Smetakovci v USA

 

Zatiaľ neprebádaná je spojitosť so Smětákovcami v USA. Sú to potomkovia Františka Smětáka nar. 5.9.1845 v Lhote č. d. 47 a Františky Konečnej. František a Františka sa zosobášili 26.1.1869. Ich syn Ferninand Směták sa narodil 14.1.1871 v Lhote č. d. 47.

 


* * *

Jarolím Směták *24. 9. 1909 - +4. 1. 1958

Místo narození: Horka nad Moravou

Místo úmrtí: Loštice

Místa pobytu: Loštice, Olomouc

Obory působení: hornista, hudebník, kapelník, sbormistr, varhaník

Do Loštic přišel jako 24 letý mladík, aby vystřídal varhaníka Edmunda Švece. Zde našel svou životní partnerku Bohumilu Pavlátovou, se kterou se roku 1937 oženil a měl s ní dceru Zdeňku. Skládal a upravoval kostelní písně pro zpěv i orchestr. Vypomáhal v olomouckém divadle hro na lesní roh. Kromě toho, že byl varhaník, rozšířil pěvecký sbor a chrámový orchestr a založil dětský pěvěcký sbor. Založil Mladou dechovku, velký taneční orchestr a malý zábavní soubor. Pod názvem "Smětáci" vystupovali v širokém okolí. Jejich logem byl směták. Zpívanou mši svatou, řízenou J. Smětákem, vysílal z loštického kostela československý rozhlas. Z jeho líhně vyšlo mnoho muzikantů, např. Květoslav Pecha a Lubomír Švec, absolvěnt brněnské konzervatoře ve hře na trubku. Oba působili jako profesionální hudebníci v Moravské filharmonii Olomouc. Zkoušky kapely bývaly u Smětáků v bytě, u Řmotů a na Růžku. V roce 1951 se orchestru ujímá Květoslav Pecha.

Místo narození: Horka nad Moravou
Místo úmrtí: Loštice
Místa pobytu: Loštice, Olomouc
Obory působení: hornista, hudebník, kapelník, sbormistr, varhaník
Do Loštic přišel jako 24 letý mladík, aby vystřídal varhaníka Edmunda Švece. Zde našel svou životní partnerku Bohumilu Pavlátovou, se kterou se roku 1937 oženil a měl s ní dceru Zdeňku.. Skládal a upravoval kostelní písně pro zpěv i orchestr. Vypomáhal v olomouckém divadle hro na lesní roh. Kromě toho, že byl varhaník, rozšířil pěvecký sbor a chrámový orchestr a založil dětský pěvěcký sbor. Založil Mladou dechovku, velký taneční orchestr a malý zábavní soubor. Pod názvem " Smětáci" vystupovali v širokém okolí. Jejich logem byl směták. Zpívanou mši svatou, řízenou J. Smětákem vysílal z loštického kostela československý rozhlas. Z jeho líhně vyšlo mnoho muzikantů, např. Květoslav Pecha a Lubomír Švec, absolvěnt brněnské konzervatoře ve hře na trubku. Oba působili jako profesionální hudebníci v Moravské filharmonii Olomouc. Zkoušky kapely bývaly u Smětáků v bytě, u Řmotů a na Růžku. V roce 1951 se orchestru ujímá Květoslav Pecha.