Pocta predkom


Malec

Rod Malec žil v obci Radslavice (okr. Přerov) pravdepodobne už v stredoveku. Najstaršia zmienka je z r. 1579 o Pavlovi Malcovi, kedy je uvedený ako ručiteľ. Pavel bol v Radslaviciach konšelom v roku 1582. Vtedy tu žili bratia Pavel, Jan, Martin, Václav a sestra Kuna. Vieme o nich na základe tragickej udalosti, pri ktorej zomrel Pavel Malec na masopustní pondělí 28.2.1582. "Nešťastnou příhodou ho zamordoval" švagor Matěj Krčma. Po Pavlovi zostala vdova Kuna s deťmi - Jiřím a Václavom.
Zaujímavé je to, že v súpise Helfštýnskeho panstva z r. 1609 medzi osedlými v Radslaviciach nie je zapísaný žiadny Malec.
Na začiatku 30 ročnej vojny (1618) tu vlatnil grunt Matouš Malec, takže musel mať viac ako 18 rokov a tak sa narodil pred r. 1600. Matouš bol konšelom v r. 1631-1640. Okolo r. 1620 sa tu narodil Jiřík, a predpokladám, že jeho otcom bol Matouš. Jiřík (Jíra, Jura) bol taktiež konšelom a to v r. 1651-1670. Jiřík bol 2x ženatý. S prvou manželkou mali syna Václava (1638). Druhý krát sa oženil 16.10.1657 s Mariannou Cihelkovou (Tihelkovou) a mali 5 detí: Martin (1659), Matěj (okolo 1660), Kateřina (23.11.1663), Tomáš (15.8.1666) a Jiřík (6.9.1669).
 
Václav (1638) sa 30.1.1684 oženil s Kateřinou Zaoralovou. Dňa 14.11.1690 kúpil rodičovský grunt a vyplatil svojich bratov. Václav zomrel okolo r. 1700, vdovu Katarínu si 7.5.1701 vzal Martin Bosák a ten 31.5.1701 kúpil Malecovský grunt a vyplatil svoju manželku a Martina Malca. Podobne to bolo s Matějom (1660), ktorý sa 4.2.1685 oženil s Marinou Kubekovou a viac o nich nevieme.
 
Martin (1659) sa 4.9.1685 oženil so Zuzanou Paskovou a mali 5 detí: Rosina (23.4.1686) vyd. Karasová, Marianna (1691) vyd. Stojanová do Pacetluk, Magdalena, Jiří a Alžběta. Martin bol niekedy v matrikách zapisovaný ako Malcik alebo Malčik. Martin kúpil 16.11.1690 v Radslaviciach záhradu od vrchnosti.
Rosina (1686) sa 7.2.1708 vydala za Jana Karasa do Sušic. Oni sú naši predkovia a tu už priezvisko Malec nepokračovalo.
 
Na začiatku 18. storočia sa priezvisko Malec z Radslavic vytratilo, rod vymrel po meči.

* * *

Sborník Státního okresního archivu Přerov (287 s. 1214-4762 80-238-6492-0. [sv.8], (2000), s. 7-10) obsahuje príspevok Jana Štěpána (2000): O vraždě v Radslavicích Léta Páně 1582.

Ve starých sirotčích registrech Radslavic se jako poslední zápis nachází rozhodnutí tehdejšího úředníka kapitulních statků Václava Bahenského z Lukova ve věci zabití Pavla Malce jeho švagrem Matějem Krčmou. Proč a jak k vraždě došlo, se již nedovíme.

Samotný čin se podle Krčmy stal na masopustní pondělí (28. února) roku 1582 a prý to bylo „neštěstím pouhým a nesvévolně“. Každopádně na základě podání celé události samotným Krčmou zřejmě opravdu vše vypadalo na nešťastnou náhodu, neboť vrah, i když po činu uprchl a nějakou dobu se „pokrejval a ucházel“, byl přijat a vyslyšen zmíněným kapitulním úředníkem. A nejen to, Krčmu prý podpořily i žádosti „mnohých dobrých lidí“, na základě čehož mu byl vystaven šestitýdenní glejt, který ho měl chránit při „svobodném přijití i odjití k statku manželky i dítek svých“. V této době pak také navštívil bratry zavražděného Jana, Martina a Václava a jeho manželku Kunu, se kterými se prý „narovnal a spokojil“ tak, že mu vše odpustili a nevyžadovali ani hrdelní trest, ani žádnou náhradu. Takovéto vyřešení celé záležitosti zřejmě uvítal i sám kapitulní úředník, takže to byl právě a jen on, kdo zde uděloval následující trest: Krčma nesměl nosit po celý rok zbraň a nesměl navštěvovat krčmy – „zvláště tu, kdež by nebožtíka Pavla bratří byli“.