Pocta predkom


Skřeček

Rod Skřeček má korene v obci Šířava, ktorá bola predmestím a dnes je súčasťou Přerova. Pôvod priezviska je v pomenovaní zvieratka křeček.
 
Priezvisko Skřeček sa v matrikách Přerova začína objavovať až okolo r. 1660. V období okolo r. 1626-1649 sa narodili Jakub (1626), Jan (okolo 1635), Václav (1639), Jiří (okolo 1640) a Ondřej (1649). Pravdepodobne sa narodili inde a ich rodičia (ktorých nepoznáme) sa usadili v Přerove resp. Šířave po 30 ročnej vojne.
 
Jakub (1629) žil v Šířave a mal s manželkou Annou dcéry: Juliana (13.2.1662), Kateřina (11.8.1663), Anna (4.6.1665), Václav (27.8.1676) a Jiří (29.1.1680). Pri vizitácii 5.7.1675 je v Šířave uvedený čtvrtláník Matěj Škrabal na grunte po Jakubovi Škřečkovi.
Václav (1676) sa 29.1.1701 oženil s Veronikou Kuchařovou. Keď ovdovel, 18.2.1721 sa oženil s Annou Ludíkovou a mali syna Jiřího (15.4.1722). Jiří (1722) bol tiež 2x ženatý: 14.5.1743 s Marianou Šimíkovou a 10.1.1758 s Rosaliou Pospíšilovou, s ktorou žil v Přerove č. d. 17 a mali syna Václava Vavřinca (10.8.1762). Václav Vavřinec bol označovaný ako Kleinburger, teda obyvateľ Malého mesta v Přerove. Oženil sa 28.8.1788 s Marianou Širokou a mali syna Jana (12.3.1802). Jan (1802) bol obuvník, 21.11.1830 sa oženil s Josefou Steinigerovou, žili v dome č. 425 a mali deti: Engelbert (22.10.1839), Antonín (9.2.1842), Augustin (22.8.1846) a František (3.12.1848). Engelbert bol obuvník a neskôr hospodský, Antonín bol obuvník, Augustin bol řezník a hospodský a František bol hospodský. Engelbert (1839) sa 18.11.1867 oženil s Josefou Pohlůdkovou a mali až 18 detí. Antonín (1842) sa 17.7.1865 oženil s Františkou Kabelovou a mali 7 detí. Augustin (1846) sa 10.5.1870 oženil s Mariou Oslunkovou a mali 9 detí. František (1848) sa 29.1.1878 oženil s Josefou Sekerovou a mali 4 deti.
 
Jan (1635) žil s manželkou Ludmilou (zapísané aj mená Rosina a Dorota) v Přerove, neskôr v Šířave, a mali deti: Marianna (20.4.1660), Anna (20.5.1666) a Kateřina (1670, zom. 2.1.1671). V knihe Dějiny města Přerova II (1971) v časti Sumární extrakt města Přerov je uvedená vizitácia z 5.7.1675 na Šířave a štvrťlánikom tu bol Jan Skřeček, predtým Jan Duda, mal polí 6 kusov, v I. triede 9 měřic a v II. triede 4 měrice a 4 achtle.
 
Václav (1639) sa 18.3.1663 oženil s Dorotou a v Šířave mali deti: Pavel (23.1.1664, asi zom. malý 1665), Ondřej (28.11.1666), Martin (okolo 1670), Jan (1674). Otec Václav zomrel 15.2.1675.
 
Jiří (1640) žil s manželkou Evou v Přerove a vieme len o ich dcére Eve (23.12.1665).
 
Náš predok je Ondřej (1649), ktorý by mohol byť synom Jakuba (1626). Ondřej sa 22.1.1686 oženil s Magdalenou Koblihovou (od r. 1691 je manželka uvádzaná ako Anna, ale úmrtie Magdaleny sme nenašli a taktiež sobáš s prípadnou Annou), svedok na svadbe bol Jan Skřeček. Ondřej a Magdalena (Anna) žili v Šířave a mali deti: dvojičky Jan a Anna (9.5.1687), Marianna (10.3.1689, zom. malá), Kateřina (7.10.1691) vyd. Kočí, Marianna (30.5.1694), Jan (8.12.1696), Magdalena (27.4.1701).
Kateřina (1691) sa 24.2.1710 vydala za Ondřeja Tichého, ten však zomrel (asi sa stal obeťou moru v r. 1715) a 20.1.1716 sa vydala za Matouša Kočího. Tu priezvisko Skřeček v línii našich predkov končí.
 
Na mape z r. 1830 (Indikašní skici Přerov-Šířava) sú uvedení sedliak Jan v dome č. 334 domkař František v dome č. 341.
 
Skřečkovci žili v Přerove a okolí v nasledujúcich storočiach, a to rozpíšeme nabudúce.
 
*
 
Společenstvo hostinských berního okresu přerovského v Přerově
(čerpané z knihy PADESÁT LET SPOLEČENSTVA HOSTINSKÝCH V PŘEROVĚ 1885—1935)
Skřečkovci boli aktívni hostinskí. V r. 1888 bol zvolený nový výbor a jeho členom sa stal Englbert Skřeček (22.10.1839). Bol revízorom účtov. V r. 1889 sa členom výboru stal jeho brat Augustin (22.8.1846), Englbert sa stal náhradníkom. Rok 1891 byl rok boje hostinských proti pivovarům o připravovaném kartelu. To způsobilo povážlivé napětí mezi veškerým hostinstvem. Do výboru bol opäť zvolený Englbert. V r. 1911 sa členom výboru stal Karel Skřeček z Přerova a v r. 1913 ho vybrali za kontrolora potravní vinné daně. V r. 1914 sa stal jednatelem Spoločenstva a v r. 1919 jeho predsedom. Rok 1920 byl snad rokem nejhorším. Pivovary snížily dodávky piva až na čtvrtinu, dovozné z 1 hl piva zvýšeno až na Kč 10.- a cena ledu z Kč 12.- na Kč 30.- za 1 metr. cent. Následkem toho podalo Společenstvo na okresní politickou správu žádost za zvýšení cen piva o 20 hal. na 1 litru v drobném prodeji a v předpokladu, že této žádosti bude vyhověno, začali hostinští prodávati pivo za zvýšenou cenu, s čímž dva přerovští občané Marhula a Vrtaník nebyli spokojeni a učinili pak udání na 28 hostinských k okres. soudu v Přerově, kteří většími peněžitými pokutami byli potrestáni. Předseda Společenstva Karel Skřeček, poněvadž na výzvu soudního rady dr. Garlíka usnesení výborové schůze ze dne 7. července o své újmě nechtěl odvolati a také nemohl, byl uvržen do vazby. Pro nemoc se na valné hromadě v r. 1922 vzdává funkce předsednictví. Ale v r. 1923 sa opäť stáva predsedom. V r. 1930 na valné hromadě byl předseda Společenstva Karel Skřeček za jeho nevšední obětavost a dlouholetou činnost ve Společenstvu jmenován čestným předsedou Společenstva a předán mu krásně vypracovaný diplom. Karel Skřeček ml. bol restauratér a zároveň odborný učitel na pokračovací škole čišnické v Přerově.
Karel Skřeček měl druhou nejstarší restauraci v Přerově, která si jak svou stavbu, tak i svůj původní název zachovala. Volala sa - U zlaté ryby - nacháduala sa v Mostní ulici. Hospoda byla postavena asi o 200 roků později než nejstarší hospoda vedle zámku na Horním rynku (ta stojí od dob postavení přerovského zámku). Byl to první zájezdný hostinec v Přerově. Pojmenování - U ryby - dostala hospoda tato proto, že v tehdejších dobách bylo každému, i cizincům známo, že v této hospodě bylo lze každodenně obdržeti smažené ryby. Průměrná denní spotřeba ryb byla v této restauraci ještě i po převrate asi 80 kg.
 
Predseda Karel Skřeček:
*
 
1. sv. vojna
Vo vojne padol František (3.10.1893). Úradne ho vyhlásili za mŕtveho 11.5.1915. Narodil sa v dome č. 593, jeho rodičia boli stolár František a Arnošta Machálková. Rodičia Františka st. boli obuvník Josef a Anna Skřičková.
 
Čs. légie:
Cez 1 . sv. vojnu sa legionármi stali:
Jaroslav (21.12.1896) bol vojakom v 6. streleckom pluku čs. légií v Rusku od 6.7.1917. Jaroslavovi rodičia Václav a Filipína Bartochová žili v Přerove v dome č. 1179. Otec Václav bol stavbyvedúci a jeho rodičmi boli Jan a Kateřina Hlaváčová.
Antonín (4.1.1900) bol vojakom v čs. légiách v Taliansku od 28.1.1918. Narodil sa v dome č. 1010, jeho rodičia boli nádeník Antonín a Františka Pírková. Rodičia Antonína st. boli Florián a Nepomucena Glvová.
 
*
 
Nositelia priezviska Skřeček, ktorí žili ďalej od Přerova:
 
Na cintoríne Vrbátky, Dubany na Hané (okr. Prostějov) je pochovaný Tomáš Skřeček (1894 - 1970).
 
Rudolf Skřeček (9.11.1908 Olomouc, 31.5.1983 Praha) - středoškolský profesor, vydavatel českých klasiků. Stál u samých začátků Národní knihovny. Bol editorom knihy Staré pověsti české (v r. 1953 a v nasledujúcich desaťročiach). Pracoval v Ústave pro českou a světovou literaturu ČSAV.
 
V súčasnosti má priezvisko Skřeček 83 ľudí v ČR. Väčšina žije na Morave, najviac v Přerove.