Pocta predkom


Klimšů

Tento rod nepatrí medzi našich priamych predkov, ale pochádza z neho Kateřina, 2. manželka Mikuláša Smětáka, ktorá bola nevlastnou mamou nášho predka Václava Smětáka. Keďže máme určité poznatky o tomto zaujímavom rode, tak tu históriu rodu v tejto podobe ponechávame.
 
Tento rod Klimšů pochádza z obce Záhorovice (okr. Uherské Hradiště). Pôvod priezviska je v mene Klement / Kliment.
 
Zachovala sa svadobná zmluva, ktorú Bohumír Indra spomína vo svojom príspevku Jednota bratrská v zápisech městských knih Lipníka nad Bečvou v 16. a počátkem 17. století (Zborník SOA Přerov z r. 1995, str. 26): 22.10.1619 boli činěny opět svatební smlouvy v domě bratrském na předměstí lipenském mezi vdovcem Mikulášem Smětákem z dědiny Loučky a pannou Kateřinou, dcerou Václava Klimšu z dědiny Záhorovic. Nevěstě svědčí její otec Václav Klimšů ze Záhorovic, kněz Jan Zahora, správce lidu Božího sboru, ten čas městě Lipníku, bratr otce nevěsty.
Z textu vyplýva, že najstarší známy predok je Václav (okolo 1570). V r. 1619 asi žil v Lipníku alebo jeho okolí. Jeho brat Jan bol kňazom Jednoty bratskej a bol v Lipníku správcom lidu Božího sboru. Václav mal dcéru Kateřinu (okolo 1600), ktorá sa 22.10.1619 vydala za vdovca Mikuláša Smětáka, ktorý žil v obci Loučka. Tu priezvisko Klimšů v línii našich predkov končí.
 
Kňaz Jan, ktorý používal priezvisko Zahoran
V Zborníku SOA Přerov z r. 2013 sa píše (str. 53) o Václavovom bratovi Janovi (okolo 1570) v súvislosti s testamentom Anny Pekařky: Roku 1607 zemřela z bratrské rodiny Pekařů Anna, stará Pekařka. Zůstaly po ní vnučky: Anežka Pavlova dcerka a Anička dcery Zuzany v Tovačově. Mezi legáty čteme: bratru Janovi Laneciovi 15 zl. (biskup Jan Lánecký - v r. 1611-1614 financoval Komenského štúdium na vysokých školách v Herborne a Heidelbergu), bratru Janovi Záhorovi 20 ...
V Zborníku SOA Přerov z r. 1997 sa píše (str. 4, 5) o Václavovom bratovi Janovi (okolo 1570) v súvislosti s testamentom Anny Bobálkovej:
"Léta Páně 1622, ten pátek po památce obrácení s. Pavla na víru křesťanskou (25. ledna), já Anna Bobálka jsúcí od Pána Boha v těžké nemoci postavena, kdy mne Búh z tohoto světa povolati ráčí nevěda, aby po smrti mé sváru a různic nebylo o statek můj, kteréhož sem z požehnání Božího i po manželu mém milém dosáhla z dobré a svobodné vůle, jsouce při dobrej paměti, u přítomnosti pana Urbana Strumenského, P. Simeona Danielovýho a Pavla Matouškového toto poučení a tento kšaft činím." Anna Bobálka (Bobálová) bola vdova po Janu Bobálovi, který vlastnil v Uherském Brodě "Světizubovský dům", a který byl roce 1591 prodán. Svědky u lože těžce nemocné vdovy byli Urban Srumenský, Simeon Daniel a Pavel Matouška. Prvně jmenovaný měl za manželku sestru Jana Amose Komenského Kateřinu. Druhou stovku dukátů rozdělila mezi bratrské kněží. Předně pro Bratra Jana Lanecia 20 dukátů. Bratru Janu Záhorovi 20. Bratru Matyáši Polidorovi 20, stejně jako Bratru Janu Amosovi a Bratru Ondřeji Turýnovi. Bratr Jan Zahora byl roku 1604 jmenován do rady, v 1. desetiletí 17. století pomáhal Janu Láneckému při sboru v Přerově, od roku 1610 správcem sboru v Lipníku, kde také roku 1622 zemřel. Byl znamenitý hudebník a skladatel písní. Pocházel ze Záhorovic a jmenoval se vlastně Jan Klimšů. (tento text je zopakovaný v Zborníku SOA Přerov z r. 2013 na str. 53.

Klimšovci pochádzali z rovnakého kraja ako Jan Amos Komenský. Obec Záhorovice je v susedstve obcí, ktoré sa uvádzajú ako rodisko J.A.K. - Komňa a Nivnice. Kňaz Jan Klimšů si zmenil priezvisko podľa rodnej obce podobne ako J.A.K. Je vysoko pravdepodobné, že Klimšovci osobne poznali Jana Amosa Komenského. 
 
Na konci 18. st. sa priezvisko Klimšů v Záhoroviciach (fara Nezdenice) už nevyskytovalo.