Pocta predkom


Křístek

Rod Holubař má korene v obci Šířava (dnes súčasť Přerova). Pôvod priezviska je

Viac tu: https://korene.webnode.sk/morava/hana/holubar/
Rod Holubař má korene v obci Šířava (dnes súčasť Přerova). Pôvod priezviska je

Viac tu: https://korene.webnode.sk/morava/hana/holubar/
Rod Křístek má korene v obci Šířava (dnes súčasť Přerova). Pôvod priezviska môže byť náboženský v slove křest alebo křížek.
 
Petr Hlavačka v príspevku "Vzpomínka na profesora Arnošta Křístka (10. 4. 1906 – 6. 8. 1966)" v Sborníku Státního okresního archivu Přerov 2006 uvádza: Příjmení Křístek je známo v matričních zápisech od poloviny 17. století, a v pramenech k hospodářským dějinám Přerova. Nachází se v zápisech první (1657) i druhé (1675) lánové vizitace, jako osedlý na lánové půdě. V polovině 18. stol. patřil půlláník Jiří Křístek mezi největší sedláky na Šířavě se svými 59 w měřicemi polí. Nachází se také v přehledu majitelů domů v Přerově podle přiznávacího listu z 22. března 1754. Členové rodu se zabývali nejrůznějšími činnostmi, jsou mezi nimi tkalci, krejčí, dělníci, rolníci, obuvníci, tesaři, stolaři, zámečníci i příslušníci patřící ke skupině maloměšťanů.
 
Našim najstarším známym predkom je Jan (okolo 1630), ktorý mal s manželkou Kateřinou syna Baltazara (2.1.1658). Vtedy bolo priezvisko zapísané v podobe Křížek
V knihe Dějiny města Přerova II (1971) v časti Znovu osazené pusté domy od r. 1657 je uvedený Jan Křístek, ktorý prevzal opustený dom po Benešovi Francouzovi v r. 1658. V časti Sumární extrakt města Přerov je uvedená vizitácia z 5.7.1675 na Šířave a štvrťlánikom tu bol Jan Křístek, ktorý mal polí 6 kusov, v I. triede 9 měřic a v II. triede 4 měrice a 4 achtle. V r. 1657 a 1675 je v Přerove uvedený ako remeselník a človek bez polí Lukáš Křístek (č. v zozname 138).
Baltazar (1658) bol viackrát ženatý. Ako vdovec sa 27.1.1699 oženil s Kateřinou Holubařovou. Zatiaľ vieme o ich deťoch: Marianna (29.3.1700), Sebastian, Jiří (6.4.1708). Jiří (1708) sa 24.10.1729 oženil s Kateřinou Hořinovou a mali syna Josefa (10.3.1736). Josef (1736) sa 22.7.1755 oženil s Annou Horákovou a 24.8.1759 sa im narodili dvojičky Eleonora a Marina. Eleonora (1759) sa 10.2.1779 vydala ja Josefa Kočího a tu priezvisko Křístek v línii našich predkov končí.
 
*
 
Potomkovia Jana (okolo 1740, rodičov zatiaľ nepoznáme):
Jan (1740) bol sedliak v Šířave. S manželkou Annou mali syna Ignáca Jana (27.7.1766). Ignác žil v Šířave v dome č. 2, 22.10.1789 sa oženil s Mariannou Skřečkovou a mali syna Jana (6.3.1801). Jan sa 17.9.1820 oženil s Marianou Kalabusovou z Nových Sadov, žili v Šířave v dome č. 290 a mali syna Jana (3.1.1836). Jan opustil roľnícke prostredie, bol obuvník a železničiar - topič na dráze, 15.11.1859 sa oženil s Barborou Křížkovou z Přerova č.d. 585. Jan a Barbora žili v dome Křížkovcov č. 585 a mali syna Arnošta (12.1.1864). Arnošt bol krejčovský mistr a tiež pracoval na železnici - ako lampista dráhy. Arnošt sa 1.9.1896 oženil s Františkou Burdovou z Uh. Hradiště. Arnošt a Františka žili v Přerove, Za Mlýnem a mali deti: František Jan (21.7.1897), Arnošt (10.4.1906). Arnošt (1906) vyštudoval na filozofické fakultě na Masarykově univerzitě v Brně obor český jazyk a francouzštinu. Bol činorodým človekom v Přerove, opis jeho aktivít je uvedený nižšie.
 
 
* * *
 
 
Prof. Arnošt Křístek
Arnošt Křístek se narodil 10. dubna 1906 v Přerově jako jedno z dětí Arnošta Křístka a Františky, rozené Burdové. Když vstoupili 1. září 1896 do svazku manželského, otci bylo 32 let a matce 26 let. Dětství a dospívání si Arnošt ml. prožil v ulici Za Mlýnem v domě čp. 25, kde rodina žila. Od dětství se také znal se svou budoucí manželkou Ludmilou Ostrčilovou, která bydlela ve stejné ulici. V září 1912 se stal žákem obecné školy v Přerově, kterou navštěvoval do roku 1917. Do I. B třídy veřejné měšťanské školy chlapecké v Přerově (Slaměníkova měšťanská škola v Přerově) nastoupil 16. září 1917. Po maturitě šel studovat na filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně obor český jazyk a francouzštinu. Na základě dekretu vydaného Zemskou školní radou v Brně byl kandidát profesury Arnošt Křístek, s právní platností od 1. září 1934, přijat do „státní služby školské jako aspirant profesury“. Za úřední působiště mu bylo Zemskou školní radou v Brně určeno Státní čsl. reálné gymnázium v Přerově. Jako aspirant hospitoval v němčině a češtině, později začal vyučovat český jazyk a francouzštinu. Na gymnáziu působil do roku 1942, pak nastoupil na Vyšší hospodářskou školu v Přerově, kde vyučoval český jazyk do roku 1952. V roce 1952 se vrátil vyučovat na reálné gymnázium, kde působil až do své smrti v roce 1966. Arnošt Křístek zde učil českému jazyku, francouzštině, angličtině, nepovinně latině.
V Přerově se angažoval kulturně i politicky. Psal články do týdeníku Právo, čtrnáctideníku Nový Národ a deníku Obzor. Ve svých příspěvcích v Kulturním okénku Práva, v Kulturně náboženském čtrnáctideníku Nový Národ a sporadicky Kulturní hlídce Obzoru kriticky rozebíral a hodnotil nedávno vydaná díla známých autorů a recenze na ně (Jana Čepa, Georgese Duhamela, Jaroslava Durycha, Pavlu Kytlicovou, S. St. Vráze, Vladislava Vančuru, Jaroslava Vrchlického, Dominika Pecku, Jakuba Demla atd.).
Byl kulturní redaktor Práva, režisér Dramatického sdružení katolických spolků, kulturní rádce Akademického sociálního sdružení v Přerově. Pro širší veřejnost přednášel o moderní francouzské literatuře. Byl členem výboru Čtenářského spolku, členem knihovní rady Masarykovy knihovny, revizorem Městské spořitelny. Aktivně se zapojil do katolického hnutí a stal se funkcionářem a místním okrskovým vzdělavatelem Jednoty Čsl. Orla v Přerově. Od roku 1935 zastával funkci režiséra Dramatického odboru Jednoty Čsl. Orla v Přerově. V roce 1938 byl zvolen předsedou vzdělavatelského kroužku Orla. Byl členem Čsl. strany lidové a stal se členem jejího výkonného výboru. V místní orelské organizaci a na stranické úrovni ČSL se setkával s hlavními protagonisty katolického hnutí a katolické myšlenky v Přerově. V květnu 1957 proběhly volby do národních výborů a lidovecká obec navrhla jako jednoho z kandidátů Arnošta Křístka. Ten byl zvolen a stal se za ČSL poslancem Místního národního výboru v Přerově. Na prvním zasedání plena MNV se stal členem stálé komise pro školství.
 
Podľa Petr Hlavačka: "Vzpomínka na profesora Arnošta Křístka (10. 4. 1906 – 6. 8. 1966)" v Sborníku Státního okresního archivu Přerov 2006.