
Pocta predkom
Kunčar
Náš rod Kunčar má korene v malej obci Valšovice (okr. Přerov).
Najstaršie známe osoby sú Jan (1672) a Jura (okolo 1675).
Hospodář Jan (1672) zomrel 50 ročný 31.3.1722.
Jura (1675) je náš predok. Jeho dcéra Anna (1700) sa 10.2.1726 vydala za Jana Lesáka do Radotína a tu priezvisko Kunčar v línii našich predkov končí.
***
Adolf Kunčar (1868-1915) z obce Rovensko u Zábřehu, důstojník rakousko-uherské armády
kniha o ňom: Karel Žurek (2018): Příběh jednoho vojáka v předvečer a na počátku Velké války.
Hejtman Adolf Kunčar vystudoval brněnskou vyšší reálku společně v jedné třídě například s mladým Emilem Thonetem, Adolfem Loosem.
Svoji vojenskou kariéru zahájil v Olomouci, poté v Jindřichově Hradci, Plzni, Praze až do nástupu ve vídeňském vojenském kartografickém ústavu, kde byl vedoucím druhého oddělení třetího odboru a stal se maperem. Tato profese jej dostala do řady míst říše, například Boky Kotorské, jižního Tyrolska, na Balkán v letech 1911-13. Zahynul dne 24. 5. 1915 u obce Hruszowicze v dnešním Polsku (nedaleko města Jaroslaw - Halič).
Svoji vojenskou kariéru zahájil v Olomouci, poté v Jindřichově Hradci, Plzni, Praze až do nástupu ve vídeňském vojenském kartografickém ústavu, kde byl vedoucím druhého oddělení třetího odboru a stal se maperem. Tato profese jej dostala do řady míst říše, například Boky Kotorské, jižního Tyrolska, na Balkán v letech 1911-13. Zahynul dne 24. 5. 1915 u obce Hruszowicze v dnešním Polsku (nedaleko města Jaroslaw - Halič).