Pocta predkom


Vejvoda

Náš rod Vejvoda žil v obci Drahobudice (okr. Kolín). Počas 30 ročnej vojny 1618-1648 bola obec spustošená a po jej skončení sa tu nachádzal len jeden sedliak - Adam Černý.
Pôvod priezviska môže byť v slovese "vyvést". Mohlo sa jednať o človeka, ktorý bol napríklad vyvedený z klamstva. Ďalšou možnosťou je pôvod v titule vojevoda, na Valašsku vejvoda, čo znamenalo „vojenský velitel“, alebo ten „kdo dozíral na propůjčené vrchnostenské pozemky a rozhodoval ve sporech“.
 
Najstarší známy predok je Matěj (okolo 1660). Zatiaľ máme málo poznatkov. Matějova dcéra Johana (okolo 1690) sa 22.1.1710 vydala za Martina Havránka a žili v obci Mančice. Tu priezvisko Vejvoda v línii našich predkov končí.
 
*

Vejvoda v obci Mrchojedy (pri obci Samopše, južne od Uhlířskych Janovic)

O Gruntu č. 1 jest v starých purkrechtních knihách zaznamenána r. 1610 Kateřina Havelková, která se provdala r. 1615 za Šimona Vejvodu a jej do gruntu za manžela přijala. Od té doby slul grunt ten Vejvodovský a náležel manželům těm do r. 1645. V témž r. Vejvoda zemřel a Kateřina, manželka jeho, zůstala vdovou s dětmi Tomášem a Annou a grunt ještě t. r. prodala za 50 kop grošů č. Tomáši Krčkovi.
(podľa Antonín J. Zavadil a kol. (1914): Kutnohorsko slovem i obrazem. Soudní okres uhlířskojanovický.)
 
Vejvoda v obci Kamenná Lhota (južne od Kutnej Hory)

Panskou krčmu ve Lhotě Kamenné prodal sekvestor panství pečeckého Šmídl ze Šmidl r. 1735 Tomáši Vejvodovi, jeho budoucím i se zahradou a 14 str. polí a věrt. zahrady za 100 kop gr. česk. a 15 zl. roč. platu, ve žních 8 dní roboty, povozy na ryby, fleiškrejcar a z muziky tolik, kolik se platilo dříve. Vejvoda položil hned 8 kop závdavku a ostatek ve štvrtletních termínech po 2 kopách počínaje Novým rokem 1736. Kromě toho se zavázal roč. platu 15 zl. 30 kr. odváděti do důchodu pečeckého vždy o Vánocích a o žních 8 dní robotovati jedním žencem, na ryby potřebné povozy dávati a všecky ostatní platy jak bejvaly vybejvati.“ Tomáš Vejvoda je zaznamenaný v jozefínskom katastri z r. 1771.
(podľa Antonín J. Zavadil a kol. (1914): Kutnohorsko slovem i obrazem. Soudní okres uhlířskojanovický.)

*
 
Fotoateliér Josefa Vejvodu v Kolíne
 
Na konci 19. st. mal v Kolíne fotoateliér fotograf Vilém Jansa na adrese Karlovo náměstí čp. 89, ktorý kúpil Vítězslav Fuchs a ten ho 1.7.1896 predal fotografovi Josefovi Vejvodovi. Josef Vejvoda bol dovtedy zamestnaný vo firme Anton Vahner v Prahe. Kvôli miestnej konkurencii jeho fotoateliér v r. 1906 zanikol. Josef Vejvoda sa narodil 16.3.1874 v Prahe na Žižkove, po otcovi bol príslušný do Horních Mokropes a jeho otec Josef Vejvoda bol tiež fotograf. Josef Vejvoda sa 9.5.1898 oženil s Mariou Svobodovou, dcérou Václava Svobody z Kolína, a mali syna Josefa 25.10.1900. Vejvodovci žili v Havlíčkově ulici čp. 150 na Kutnohorském předměstí. Josef Vejvoda bol aktívnym členom kolínského Sokola.