Pocta predkom


Směták

V najstaršej známej histórii boli Smetákovci z Loučky (okr. Přerov) bratríkmi. Loučka vtedy patrila pod faru v Lipníku a tak nám história tejto fary môže objasniť niektoré historické súvislosti.

V lipníckej farnosti (dejiny farnosti sú prebraté z web stránky Lipenskej farnosti) je doloženo husitství už v polovině 15. století. Páni Helfštýnského panství se od roku 1427 hlásili k utrakvismu a jak bylo tehdy obvyklé, poddaní se museli svým náboženským vyznáním přizpůsobit. Od této doby se v městě rozšiřoval utrakvismus, počátkem 16. století zde sice byl ještě katolický farář, Vilém z Perštejna však již roku 1510 zaručil měšťanům, že fara bude obsazována jen utrakvistickými faráři, vyhradil si však právo postavit v Lipníku i katolický kostel nebo klášter. Za Viléma z Perštejna (před rokem 1500) vznikla v městě náboženská obec Českých bratří, v 16. století je zde mimoto silné zastoupení staroutrakvistů, kteří převažovali, a luteránů.
Největší rozvoj Jednoty bratrské byl za pánů z Ludanic. Od roku 1540 se v Lipníku konaly bratrské synody (1558, 1589, 1591). Petr Vok z Rožmberka na žádost své manželky Kateřiny z Ludanic potvrdil roku 1585 bratřím konfesi z roku 1535, držení sboru včetně polí a luk, vysadil obydlí kazatele, chudobinec, hřbitov a školu. Bratřím povolil provozování řemesel bez nutnosti vstupovat do cechů, volně prodávat zboží na trzích, odkazovat majetek, osvobodil je od robot, poplatků, hlásek apod.
Luterský farář je doložen již roku 1565. Po nástupu Bruntálských z Vrbna je preferována luterská strana. Roku 1594 Hynek starší Bruntálský z Vrbna vypudil bratrského faráře a biskupa Pavla Jesena a podporoval jen luteránského faráře. V tomto roce dal správu kostela městu s podmínkou dosazování farářů augsburské konfese. V letech 1609-1618 je v Lipníku luterský děkan. Jiří Bruntálský z Vrbna založil roku 1613 německou luterskou školu, kterou roku 1615 připojil k české městské škole.
Počátkem 17. století měli čeští luteráni farní kostel, němečtí kostel sv. Trojice a bratří Bratský sbor. Návrat katolíků do města je spojen se jménem kardinála Františka z Dietrichsteina. Ten vypověděl roku 1622 všechny nekatolické duchovní a povolal do Lipníka jezuity. K farnosti lipenské tehdy náležely tyto obce:  Hlinsko, Lhota, Kladníky, Týn, Slavkov a Loučka. 2. srpna 1622 přišli do města dva příslušníci řádu, Jan Drachovský, který byl jmenován lipenským děkanem, s dalším spolubratrem. Protože fara byla neobyvatelná, bydleli zpočátku na zámku v Hranicích odkud denně do Lipníka docházeli.
Po příchodu jezuitů bylo na celém panství jen pět katolíků a ti byli cizinci. Pouze tři osoby bratrského vyznání se z města vystěhovaly, ostatní se vrátili k původnímu katolickému vyznání. Velmi tomu napomohla obrovská obětavost kněží v době moru, který město postihl roku 1623. Zemřelo tenkrát přes 800 lidí. Kněží všechny navštěvovali, podporovali chudé, pomáhali nemocným.
Když 6. června 1623 kardinál Dietrichstein navštívil Lipník, vyšli mu otcové jezuité s velkým zástupem lidí vstříc. Jezuité po splnění svého úkolu 5. května 1624 odcházeli z města a předali duchovní správu Ondřeji Štefanidovi.
Dne 31. října 1634 přišlo do města devět piaristů. Dostali k užívání bývalý bratrský sbor. Kostel byl upraven pro katolické obřady a zasvěcen sv. Františku Serafínskému. Brzy po jejich příchodu byl Lipník postižen vpádem Švédů a piaristé se museli ukrýt na Helfštýně a po dobu třicetileté války byl kostel i klášter upraven jen provizorně. Teprve po roce 1650 se mohli plně věnovat své práci, stavitelské i školské. Piaristé zůstali v Lipníku do roku 1884, tedy 250 let, a na dobu svého působení zde zanechali nesmazatelné stopy. Působila tu řada osobností své doby a také studovalo mnoho významných žáků z nichž je jistě nejznámější Gregor Mendel, objevitel genetických zákonů.

Smětákovci v starších dobách žili v dvoch susedných obciach - Loučka a Podhoří. Históriu rodu Smětákovcov v Loučke a Radslaviciach spracoval kronikár Milan Zdráhal (pre Jara Smětáka) a Smětákovcov v Podhoří spracoval Jan Hapala.

 

Smětákovci v Loučke a Radslaviciach

Mikuláš Směták je tu zaznamenaný v pozemkovej knihe v Loučke v r. 1609 na Helfstynskom panstve. Narodil sa okolo r. 1580. V Zborníku SOA Přerov z r. 1995 je uvedené (str. 26), že 22.10.1619 boli činěny opět svatební smlouvy v domě bratrském na předměstí lipenském mezi vdovcem Mikulášem Smětákem z dědiny Loučky a pannou Kateřinou, dcerou Václava Klimšu z dědiny Záhorovic. Nevěstě svědčí její otec Václav Klimšů ze Záhorovic, kněz Jan Zahora, správce lidu Božího sboru, ten čas městě Lipníku, bratr otce nevěsty, a lipenští měšťané Martin Zikmundek, Martin Kantůrek, Martin Slováček, Jan Zahrádka, Jiřík Opavský , Gabriel Šeda, Daniel Nedošlý, Jan Bílek, Dobiáš Vrzal, Václav Opavský, Jan Soška, Mikuláš Hospivo, Šimon Adam, ženichovi pak z Loučky jeho bratři Jan Poňuchal, Pavel Záruba, dále lni strýc Jan Dvorský a Daniel Ježmach, Michal purkmistr aj.

Neviem, koľko detí mal Mikuláš z prvého manželstva.  Vieme, že mal 4 synov - Martin, Jiří, Jan a Václav. V matrike narodených som našiel, že s Kateřinou Klimšovou mal 3 deti - Ludmila (24.8.1625), Annaš (3.4.1631) a Tomáš (28.12.1633).

Václav bol prezývaný Fajkus (priezvisko Fajkus sa vyskytovalo v Černotíne). Václav mal s manželkou Annou 5 detí - Martin, Anna, Alžběta, Jakub a Jan (31.5.1673).

Jan (1673) sa priženil do Radslavic a aj tu jeho potomkov prezývali Fajkus. Dňa 24.9.1702 sa oženil so Zuzanou Tvržovou z domu č.52 v Radslaviciach. Jan a Zuzana sa usadili v dome č.21 a mali tu 4 deti - Anna, Alžběta, Jan (17.5.1710) a Josef.

Jan (1710) sa 8.11.1733 oženil s Kateřinou Karasovou z Radslavic a mali 3 deti - Marina (22.11.1739) vyd. Navrátilová, Jakub (24.7.1742) a František (6.1.1748).

Jakub (1742) zdedil rodičovský dom č.21. Bol zahradník, takže nevlastnil veľa polí. Jakub sa 5.7.1767 oženil s Marinou Dvořáčkovou zo Sušic a mali 7 detí - Cyril, Rosálie, Barbora, Pavlína, Marina, Pavlína a Václav (24.9.1784). Manželka Marina zomrela krátko po pôrode 1.10.1784 a vdovec Jakub sa už po 30 dňoch 31.10.1784 oženil s Annou Klesnilovou z Radslavic a s ňou mal 4 deti - Jan, Marina (24.6.1789), František a Antonín.

Marina (1789) sa 21.10.1816 vydala za vdovca Václava Caletku zo Sušic. Usadili sa v obci Lhota v dome č.6 a mali 4 deti - Anna, Jan, Jiří a Antonín. Priezvisko Směták už v tejto línii predkov nepokračovalo.


Smětákovci v Podhoří

Okolo r. 1650 sa narodil Martin Směták. Nevieme, kedy sa Smětákovcov usadili v Podhoří. Smětákovci tu boli dediční richtári. Martin tu mal s manželkou Annou 4 deti (o nich vieme) - Jan (2.12.1685), Matěj, Kateřina a Marianna. Jan (1685) sa oženil so Zuzanou a mali 5 detí - Jan (1713), Antonín, Marianna, Zuzana a Rozina. 

Jan (1713) žil v dome č. 18 v Podhoří. S manželkou Barborou mali 10 detí - Anna (25.6.1749), Martin, Veronika, František (2.9.1753), Václav, Pavel, Jan, Rosalie Krystína, Vavřinec a Eva Viktorie (14.12.1764).

František (1753) sa 25.1.1778 v Zbrašove zosobášil s Apolenou Hapalovou z Ústí. V dome č. 18 sa im narodilo 9 detí - Viktorie (20.2.1780), Johanna, Jan, Marianna, Anna vyd. Dresslerová, František (31.7.1795), Terezie vyd. Drechslerová, Johanna vyd. Fridrišková a Josef (14.8.1800).

Rodičovský grunt zdedil František (1795). Ten sa 1.7.1823 oženil s Veronikou Kupčíkovou z Radslavic a mali 7 detí - Benedikta (10.3.1816), Alois (6.7.1824), František, Ignác, Johanna, Voršila a Marianna (22.3.1839) vyd. Melkusová.