Pocta predkom


Skoumal - Nováček

Predkovia Skoumalovci žili v obci Mysliboř (okr. Jihlava). Mysliboř patrila pod panstvo a faru v Telči a tak krsty a ďalšie cirkevné obrady prebiehali v kostole sv. Jakuba v prekrásnom mestečku Telč.
Skoumal je pekné priezvisko. Dávny predok, ktorému dali takúto prezývku, bol asi analytický typ. V starších matrikách priezvisko zapisovali v podobe Skaumal.
 
Kostol sv. Jakuba:
 
Najstarší záznam o Nováčkovi máme zo susednej obce Sedlejov. K rychtě Sedlejovské roku 1580 čítali: Sedlejov, Mysliboř, Studnici. Vtedy v Sedlejove žil Nováček.
 
V Mysliboři sa najstaršie záznamy viažu k Janovi (okolo 1620). Z urbára z r. 1613 vyplýva, že Jan (neskôr ako v r. 1613) prevzal pollánový grunt po Markyte Bednářke (obr. 33). Vlastníkom sa stal pred r. 1654, čo vyplýva z urbára z r. 1654, kedy je uvedený ako majiteľ pollánového gruntu v Mysliboři (prepis - urbár panstva Telč z r. 1654, obr. 49 , originál - obr. 157). V tomto urbári je uvedený aj Šimon Novák, ktorý možno súvísí s Nováčkom, o ktorom píšeme v ďalšom texte.
 
V Místopise Moravy, díl IV., JIHLAVSKÝ KRAJ, TELECKÝ okres, č. 64, Brno 1913 sa na str. 241/242 uvádza:
V letech 1650tých seděli na gruntech: 27 rolníků, mezi nimi: Klika, Skoumal, Plšek, Vejmelek, Mrdek, Paulíček, Ghmelovský, Vospělovský, Novotný, Valena, Zerzů, Šebesta, Zažímal, Bína, Nechvátal, Draždak, Vztecký, Vacek. Velice tenkráte tížilo sousedy odvádění „úročního ovsa", jehož každý půlláník 6 — 7 měr sypati musil na sýpku panskou (z celé obce vycházelo ovsa 179 měr a 3 / 4 ). A také panští úředníci naříkali, „že se ten úroční oves obtížně dostával a pracně vybíral ". Proto za hraběte Jana Jáchyma Slavaty r. 1674 vzájemná úmluva sjednána, že vrchnost sousedy, „kteří od všelijakých neřestí hrubě ztenčeni byli, od nesnesitelného toho břemena osvobodila a za to dílčí louky obecní od nich přijala. Zavázali se seno to kliditi a do ovčína dvoru žateckého dovážeti. Nad to ještě podvolili se Myslibořští proto, „že jim z té směny velké dobrodiní vyplývá, na dokázání povinné vděčnosti v každé trati roli svých dědičných náležitý a postačitelný průhon každoročně učiniti, skrze který by ovčí dobytek žatecký na všecky 3 tratě rolí jejich volně a beze škody i odporu proháněn býti a potřebné pastvy užiti mohl".
Z posledních dob nevolnictví a poddanství zachována pamět, že robotováno z lánu týdně třikráte s potahem a mimo to od sv. Jana do sv. Václava chodila z každého domu jedna osoba na práci ruční („pěší robota"). Slepice a vejce odváděny stále. Robota vykoupena za lán 600 zlatými, desátky farářské 300 zl.
 
Jan (1620) mal s manželkou Marianou deti: Mariana (okolo 1650), Alžběta (13.5.1656), Marek, Šimon, Pavel (okolo 1670).
 
Mariana (1650) sa 24.11.1676 vydala za vdovca Mareka zo Studnice.
 
Pavel (1670) mal manželku Kateřinu, s ktorou mali deti: Václav (23.9.1692), Apolonia (8.2.1697) vyd. Machová. Pavel ovdovel a oženil sa s Dorotou, s ktorou mali deti: Josef (13.3.1711), Vojtěch (9.4.1715).
V urbári z r. 1721/1725, kedy panstvo Telč patrilo rodu Podstatští-Lichtenštejnové, je Pavel uvedený ako 2/4 lánik a nástupca po Janovi na grunte č. 18 (obr. 181):
V tomto urbári je v Mysliboři zapísaný aj Bartoloměj Novák ako sused Skoumalovcov, ktorý bol na 2/4 láne nástupníkom po Mariane Nováčkovej:
 
Josef (1711) mal s manželkou Dorotou deti: Ondřej (15.11.1734), Voršila Terezie, Vavřinec, Marianna, Eliška a Jan. Potomstvo pokračovalo po Ondřejovi a Janovi.
 
Vojtěch (1715) priniesol zmenu priezviska, o čom píšeme ďalej.
 
Zo Skoumala sa stal Nováček
 
Vojtěch (1715) sa 19.11.1747 oženil s Rosinou Cuclovou:
Vojtěch a Rosina žili v dome č. 26. Nevieme, čo bolo príčinou toho, že Vojtěcha začali zapisovať s priezviskom Nováček. Zmena priezviska sa všeobecne udiala vtedy, keď sa niekto usadil na grunte a začali ho volať priezviskom podľa pôvodného majiteľa gruntu. Ako je uvedené vyššie, okolo r. 1720 bol sedliakom na susednom grunte Bartoloměj Novák / Nováček.
 
V 17. st. 3/4 láník Marek Nováčků je uvedený v urbári panstva Telč v obci Sedlejov (obr. 35). V tomto urbári v obci Mysliboř nie je uvedený ani Skoumal, ani Nováček (obr. 33). Pavel Nováček je uvedený v urbári z r. 1654 v obci Urbanov na 1 1/2 štvrťovom grunte (obr. 563).
 
Vieme len o 3 deťoch Vojtěcha a Rosiny: Bartoloměj (22.8.1749), Johana (3.5.1751) vyd. Vejmělková a Kateřina (21.4.1753). Dôvodom bolo asi to, že nevesta Rosina sa vydávala až ako 34 ročná a do 40-tky stihla mať len tieto 3 deti. V r. 1751 bol Vojtěch zapísaný s priezviskom Skoumal a podobne sa to stalo jeho dcére Johane pri zápise narodenia jej syna Jana Vejmělku (12.5.1790).
 
Johana (1751) sa 29.10.1770 vydala za Bartoloměja Vejmělku a zostali žiť v Mysliboři v dome č. 26. Mali 9 detí a tu línia našich predkov z rodu Skoumal-Nováček končí.
 
Rovesníci Pavla Skoumala (1670) v Mysliboři:
Marek s manželkou Marianou, ktorí mali dcéru Marianu (31.7.1690).
Šimon, ktorý mal deti: Josef (okolo 1710), Ondřej (1730). Josef (1710) sa 16.2.1734 oženil s Dorotou Cuclovou.
 
V 19. st.:
 
Jan a Marie Dvořáková žili v dome č. 38 mali deti: Jakub (1849), František (1855).
Jakub (1849) sa 19.6.1874 oženil s Mariou Novákovou.
František (1855) sa 26.11.1877 oženil s Antoniou Vackovou.
 
František a Marie Dvořáková žili v dome č. 3 mali syna Jana (1850), ktorý sa 24.11.1879 oženil s Mariou Vackovou.
 
* * *
 
V rámci panstva a fary Telč žili Nováčkovci a Skoumalovci vo viacerých obciach:
 
Nováček v obci Strachoňovice
 
Najstarší známy Nováček je v tejto obci zaznamenaný v gruntovej knihe v roku 1724 Matěj Pátek alias Nováček. V matrikách ...
 
V gruntovej knihe je Nováčkovský grunt pri č.p. 16. Na grunte bol od r. 1590 rod Drobil. V roku 1724 je uvedený Matěj Pátek alias Nováček. Potom v r. 1747 Tomáš Nováček st., syn Matěje a v r. 1783 Tomáš Nováček ml., syn Tomáše st.
 
Skoumal v obci Krásonice
 
Skoumal tu je uvádzaný v r. 1657.
 
* * *
 
Menovci žili na viac miestach v ČR. V obci Lesnice (okr. Šumperk) v 2. pol. 16. st. žil Jiří Skoumal. Túto vetvu spracoval Krisztián Skoumal. Vytvoril web skoumal.eu
 
* * *
 
V súčasnosti žije v ČR 554 Skoumalovcov. Väčšina žije na Morave (Šumperk, Brno).