Pocta predkom


Tluksa

Rod Tluksa žil na panstve Brtnice v malej dedinke Víska (okr. Jihlava) a neskôr v obci Kněžice. Tluksa bol aj stredoveký šľachtický rod, ale prepojenie na našich Tluksovcov nie je doložené. Pravdepodobne naši predkovia získali toto priezvisko od tohto rodu, ale nebolo tu príbuzenské prepojenie.
Pod Víským vrchom sa nachádza kamenný smírčí kříž "Babák". Na jednej strane je maltézský kííž s letopočtom 1748 a na druhej strane je text. Kríž súvisí so statkom "U Tluksů" vo Vísce. Nevieme, či z Vísky pochádzal násilník alebo obeť, súvisiaca s nápisom. Vyhotovenie a umiestnenie kríža bola forma trestu v minulosti. Kamil Hutař skúmal text na kríži a spravil jeho prepis:
Ruhe N. D. da ewig. O. J. dringen gleich schwer wie Graben Gewissen und Andenken. (pôvodný nemecký text)
Odpočívej N. D. zde věčně. O. J. tíží stejné těžce jako hrob svědomí a vzpomínka. (český překlad)
 
Najstaršia zmienka je o Jírovi (okolo 1560) v opise urbárov obcí panstva Brtnice z obdobia 1585 až 1619 (obr. 34). Jíra hospodáril na pollánovom grunte, ktorý pred ním mal Václav Šimků. Daňové povinnosti si plnil na sv. Jiří a sv. Václava. Jíra je uvedený aj v urbári z r. 1660. V tom čase už na grunte hospodáril Matyáš (obr. 15 a 16).
 
Matyáš (okolo 1600) mal s manželkou Dorotou dcéru Zuzanu (15.2.1636). Toto obdobie ešte budeme musieť preskúmať. Podľa pozemkových kníh vlastnili Tluksovci grunt č. 3 vo Víske od r. 1655. J. Tluksa kúpil grunt č. 1 v r. 1779.
 
V urbári z r. 1716 je uvedené, že vo Víske mal pollánový grunt Jiří a pred ním na grunte hospodáril Václav (obr. 43).
 
Vo Víske sa narodil Matyáš (1695), ktorý žil v dome č. 3 a mal manželku Annu Mariu (1702), ktorá sa dožila 81 rokov, zomrela 25.11.1783. Matyáš zomrel 90 ročný 19.7.1785. Vieme o ich deťoch: Antonín (1726), Marie (1737) vyd. Paznochtová, Kateřina (20.10.1742).
Antonín (1726) sa 17.10.1758 oženil s Barborou Pavlíčkovou. V čase sobáša bol Antonín uvádzaný ako roľník v Kněžiciach, ale v čase úmrtia žil vo Víske v dome č. 3, zomrel 21.10.1813.
Marie (1737) sa 25.2.1753 vydala za hostinského Kašpara Paznochta do obce Okříšky a tu priezvisko Tluksa v línii našich predkov končí.
 
Zatiaľ nejasný je Matěj (okolo 1720), ktorý žil v Kněžiciach a s manželkou Rosinou mali deti: Rosina (17.2.1743), Jan (27.12.1753). Pravdepodobne sa z Vísky priženil do Kněžic.
 
Priezvisko Tluksa sa v Česku do súčasnosti nezachovalo.
 
Stará povesť Divé ženky na Víseckém vrchu v knihe Jan Večeřa, řídící učitel v.v.: Domovopis Kněžic u Jihlavy, farní a školní obce. 1937.
 
Na domě č. 3 ve Vísce byl před dávnými lety hospodář Tluksa. Když jednou jel s pole domů z orání pod Vrchem, sedla si mu na vůz u Vrchu nejaká malá ženka. V domění, že se chce svézt do Kněžic, nechal ji na voze. Jakmile však přijel na dvůr, skočila tato osůbka s vozu a vlezla si v kuchyni na pec. Tam seděla a nebylomožno po dobrém ani po zlém dostati ji ze stavení. Trvalo to několik dní. Přišel tam jakýsi verglář z Brtnice a povídá : "Lidé zlatí, ve Vrchu je křiku a pláče, pořád tam někdo volá : Marcelinko, pojď domů. Pampelišek umřel." Jak to řekl, skočila ženka s pece a úprkem se hnala ze stavení pryč. Od těch dob už nebyla k spatření.
 
*
 
Menovci:
V r. 1688–1691 bol Ernest Tluxa (1648–1701) lekárnikom v Telči.
 
 
*
 
Rod Tluksů z Vrábí
 
Tluksa bol stredoveký šľachtický rod. Rod Tluksů pochádza z Vrábí. Tvrz Vrábí sa dnes nachádza v meste Brandýs nad Labem. Príslušníci rodu pracovali aj pre českých kráľov a tak sú spomínaní v historických dokumentoch, zborníkoch alebo literárnych dielach: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/search?q=tluksa. Často bolo priezvisko zapisované v podobe Tluxa. Jan Tluxa má svůj náhrobek v bazilice svatého Václava ve Staré Boleslavi. Vrábští z Vrábí byli významnými donátory některých zdejších kostelů.
O Hynkovi Tluksovi (erbu zkřížených mečů) uvádí Aug. Sedláček, že r. 1353 pečetil jako Hynek ze Šternberka (Štramberka). Z téhož roku zná také Štěpána ze Štramberka, jinak z Březnice. V r. 1358 Hynek Tluksa vlastnil Janštejn (dnes obec Horní Dubenky, okr. Jihlava). Janštejn sa nachádza 25 km Z od Kněžic. (Časopis Společnosti přátel starožitností, Zväzok 61, Nákl. Společností, 1953, s. 31)
Páni Tluksovci žili na viacerých miestach a podľa toho mali prímenia: z Božejova, Buřenic, Čechtic, Dohalic, Kamene, Krajovic, Bradlecký z Mackova, Vokova, Vrábí a ďalších. Patrilo im aj panstvo Zdechovice a ďalšie statky, ako napr. obce Uzenice, Dešenice, Syrovátka, Jemnice atď.
Starý český vladycký rod Tluksů Vrábských z Vrábí odvozoval svůj původ podle rodové pověsti od služebníků knížete Boleslava I., kteří na příkaz svého pána dokonali život svatého Václava. O rode Tluksa píše Petr Vorel v príspevkoch: Majetkoprávní důsledky panovnických sankcí roku 1547 pro pozemkový majetek rodu Tluksů Vrábských z Vrábí. Folia Historica Bohemica 29, č. 2 Praha 2014, str. 201 až 255, a Východočeské panství Zdechovice v berním rejstříku z roku 1620 v kontextu majetkoprávního vývoje tohoto dominia v letech 1607–1641. Východočeský sborník historický 30, 2016, str. 117 až 175.
Niektoré zmienky o príslušníkoch šľachtického rodu:
Bušek Tluksa získal od kráľa hrad Kámen (listina datovaná 4.3.1327 v Brne). Rod Tluksů pak ješte nekolikrát držel hrad a panství Kámen v prubehu 14. a na pocátku 15. století. Vladycký rod Tluksu pocházel z Pelhřimovska (Tluksové z Božejova, Tluksové z Vokova) a měl ve znaku: na červeném štíte dva stríbrné zkrížené meče se zlatými jílci. Znak je súčasťou erbu obce Kámen. Kámen sa nachádza 15 km Z od Pelhřimova, na Z okraji Vysočiny.
Členové rodu Tluksů - Rynard nebo Ryneš a Albrecht - se připomínají v r. 1360.
Výsek z obrazu: Šlechtic ve zbroji – Uo 995, Muzeum Karlovy Vary:
Oldřich Tluksa z Kamene a z Čechtic, syn Tluksy z Čechtic, zmieňovaný v r. 1354 - 1371. Mal v držbe hrad Kámen. Čechtice su 22 km S od obce Kámen, patria už do Stredočeského kraja, ale sú na hranici s Vysočinou.
V r. 1361 se spolu lokality Hradiště, Sedlec a Louka dostaly do rukou Hynka Tluksy, Jana z Batelova a Ješka z Pacova. Jan Tluksa z Rokštejna vlastnil hrad Rokštejn v r. 1409 a 1412. Tu sa objavuje Tluksa neďaleko Brtnice. Podobne, Oneš Tluxa z Dlouhé Brtnice okolo r. 1390 dokazoval svoje práva na Rokytnicu. Hynek Tluxa (nebo forma Tluksa), který se psal z Rokštejna, je patrně shodný s Hynkem Tluxou z Čechtic. Hynek Tluxa z Čechtic byl bratrem Přibíka Tluxy z Božejova, se kterým vlastnil rodové statky a vznášel roku 1398 požadevek u zemského soudu na Pacov. Roku 1394 Hynek Tluxa z Čechtic vlastnil Pacov a městečko, které již v té době bylo vybaveno právem trhu, prodal roku 1398 kramáři na větším městě Pražském se všemi právy. Hynek ještě roku 1401 seděl na Pacově.
Františej Niedl v knihe S vlčí hlavou v erbu (2011) v 3. zväzku opisuje jednanie Přibíka Tluksu na Kameni s Tasom z Boru v r. 1421.
Jan Tluksa z Vrabí, purkrabí na Helfenburku potvrdzoval 13.1.1458 listinu, ktorá sa týkala Oldricha z Rožmberka.
Ján Tluksa z Vrabí, najvyšší pisár Českých zemských dosiek, ďakuje listom z roku 1474 Kunrátovi z Petrovíc, miestodržiteľovi na Krumlove, za darovaného jastra­ba a končí týmito slovami: "Keď s ním vranu uženiem, chcem ju rád z vďaky poslať" (Archív český, VIII. 59).
Tvrz Čimelice - ku konci století XV. byly Čimelice a zboží k nim náležité v držení starožitné rodiny Tluksů Vrabských z Vrabí; jmenovitě seděl tehdáž na tvrzi Čimelické Jan Tluksa z Vrabí, který byl prokurátorem krále Vladislava II.
Dňa 26.4.1667 bola overená listina, ktorú podpísal Lev Tluksa z Čechtic v r. 1469. Lev Tluksa z Čechtic vtedy Hradeckým predal dvůr poplužní a ves Lochenice za 1 550 zlatých uherských se všemi právy a příslušenstvím.
Zdeslav Tluksa z Buřenic bol purkrabím na Karlštejne okolo r. 1420. Bol odporcom kalicha. Po celú dobu husitskej revolúcie sa na hrade Karlstejn udržala posádka kráľa Žigmunda, kterej velil Zdeslav Tluksa z Buřenic. Traja členovia rodu sú uvedení v listine z r. 1423.
Marta z Ríčan prodává Kateřině z Bubna, Zdeslavovi Tluksovi a Janovi Tluksovi staršiemu z Vrábie a jich dědicóm léta etc . LXIIII a výprosa léta etc. Uverejnené v Archiv český: Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích, Zväzok 37, Časť 1., Nakl. Domestikálního fondu českého; v komisi Bursík & Kohout, 1941, str. 639.
Aleš Tluksa z Vrábí uznáva dlh Janovi Vimperskému (Witmberskému) z Chýnova 1.5.1518.
V r. 1594 bol spor o dedičstvo po východočeskom šľachticovi Hynkovi Tluksovi Vrábském z Vrábí. Hynek zanechal okrem pozemkového majetku (panství Zdechovice vo V Čechách) i veľkú finančnú hotovosť a dlžné úpisy.
Okolo r. 1620 do rytierskeho stavu v Chrudimskom kraji patrili: Kerunk Mikuláš Vrábský Tluksa z Vrábí a na Mladějovicích a Vilím nejstarší Vrabský Tluksa z Vrábí z statku sirotčího.
Vilém Ferdinand Tluksa Vrábský z Vrabí byl synem Adama Hynka Vrábského z Vrabí a Alžběty Polyxeny z Kokořova. V roce 1647 byl zabit Švédy, pravděpodobně v době, kdy v létě přitáhlo do Žlutic švédské vojsko pod velením generála Wrangela. Podle dostupných zpráv by měl být pohřben ve Žluticích. Vilém je na obraze namaľovaný ako klečící šlechtic ve zbroji (Muzeum Karlovy Vary, olejomalba na plátně, autor neznámý, první polovina 17. století, rozměry 170 x 110 cm, pochází ze Žlutic). Rodový erb na obraze je zobrazený vyššie.
Podle údajů berní ruly z r. 1654, Adam Tluksa z Vrábí byl majitelem statku jemuž náležely obce Dešenice, Zelená Lhota, Matějovice, Kreuzberg, Děpoltice, Starý Láz, Žíznětice, Městiště.
V r. 1701 Jan Antonín Vrabský Tluksa z Vrabí kúpil Záluží, a v r. 1715 ho predal Janu Josefovi hraběti z Valdštejna, majiteli panství Duchcov a Horní Litvínov.