Pocta predkom


Berka

Naši Berkovci majú korene v městysi Opatov (okr. Třebíč). Obec má svoju kroniku, kde sa môžeme dočítať veľa zaujímavého. Prvým kronikárom bol rodák a miestny učiteľ Augustin Berka (1879 - 1927). Od r. 2011 je kronikárkou pani Oldřiška Velcová. V 1. časti kroniky na str. 15 je zoznam usadlíkov v r. 1656. Berka medzi nimi nie je. Od str. 42 je zoznam majiteľov domov v r. 1787, 1820 a 1920. Berkovci sú uvedení v domoch č. 6, č. 13 (mlyn), č. 17, č. 74, č. 78, č. 83, č. 87, č. 112, č. 132 a č. 197.
Opatov a prostredie Vysočiny ukazuje letecký záber.
Opatov leží dole v údolí, na fotke je príchod po ceste od Brtničky a nad mestečkom vyčnieva veža kostola sv. Bartoloměja:

V Opatove dnes vidíme novší kostol sv. Bartoloměja postavený v r. 1841-46. Počas výstavby boli omše v pôvodnom kostole, nakoľko tento nový obstaval ten starší. Najstarší kostol tu stál už v 13. st., po požiari v r. 1696 bol postavený väčší kostol.
Kostol sv. Bartoloměja dnes:

Vnútro kostola:

 
Toto příjmení má původ v křestním jménu Bernard. Jméno vychází z německého Bernhard, kde první část Bär znamená "medvěd" a druhá hart "tvrdý". Význam jména je tedy "statný (tvrdý) jako medvěd". 
Jiný výklad původu příjmení se odvolává ke slovu "ber, beru" a první nositel příjmení v rodu by tedy byl někdo, kdo rád něco bral, mohlo se tedy jednat o výběrčího daní (staročesky "berčí") nebo o žebráka či zlodějíčka (staročesky právě "berka").
Máme 2 vysvetlenia pôvodu priezviska Berka. Prvé sa odvodzuje od krstného mena Bernard (z nemeckého Bernhard, kde prvá časť Bär znamená "medveď" a druhá hart "tvrdý", teda "statný (tvrdý) ako medveď"). Druhé vysvetlenie sa viaže k slovu "ber, beru" a dávny predok rodu bol niekto, kdo niečo bral (výberca daní (staročesky "berčí") alebo žobrák či zlodejíček - staročesky "berka").
 
Najstaršia zmienka o Berkovi je v Časopise pro katolické duchovenstvo (Zväzok 19) kde na str. 763 sa spomína, že v r. 1341 Hinko Berka z Dubé, pán na Náchodě, odpredal opátovi "wesnice malé a welké Petrowice s Držewicj". V r. 1342 tento Berka povolil kláštoru, aby v lese založil dedinu Trnov. Samozrejme, naši Berkovci nie sú príbuzní s touto šľachtickou vetvou Berkovcov z Dubé.
 
Najstarší známy Berka v Opatove je Pavel (1621). Zomrel 98 ročný 13.4.1719. Zatiaľ nevieme, v akom príbuzenskom vzťahu sú k nemu mladší Berkovci. Pri úmrtí je uvedené, že bol bratom Matúša Sovu:

Zostáva záhadou, ako bol Berka brat so Sovom. Rod Sova žil v Opatove.
 
V lánových rejstŕíkoch, ktoré obsahujú zoznam vlastníkov gruntov v  obciach brtnického panstva  okolo r. 1660, v Opatove nie je Berka uvedený.
 
V texte sa zameriavame na mlynársku vetvu Berkovcov z domu č. 13.
Najstarším našim známym predkom v Opatove je Bartoloměj Berka (asi 1640). Bartoloměj tu bol mlynár. V opatovskej kronike sa píše o mlynoch na str. 59 a 60. Vieme o týchto deťoch Bartoměja Berku: Jakub (1671), Řehoř, Markéta vyd. Padrnosová a Marie vyd. Pevná. 
Jakub (1671) bol ženatý dvakrát. Prvou manželkou bola Magdalena a mali deti: Bartoloměj (19.8.1700), Antonín (8.5.1713) a Matouš (1715). Jakub 29.7.1715 ovdovel a už o 3 mesiace 29.10.1715 sa oženil s Rosinou Ryškovou. V tom čase bol Jakub "purgmistr" v Opatove. Purkmistr (nem. Bürgermeister) bol starosta, predseda mestskej rady (zboru konšelov), bol volený a potom potvrdený vrchnosťou. 
 
Záznam o úmrtí Magdaleny 29.7.1715:

Záznam o narodení Bartoloměja 19.8.1700:

Záznam o narodení Antonína 8.5.1713:

Jakub a Rosina mali deti: Anna Barbora (1718), Anna (1723).
 
Jakub zomrel 81 ročný 25.8.1752:
Zdá sa, že v mlyne zostali hospodáriť obaja synovia.
Antonín (1713) je náš predok. Jeho manželkou bola Rosina a mali dcéru Rosinu (20.12.1744) vyd. Pařilová. V ďalších generáciách boli opatovskými mlynármi potomkovia Bartoloměja.
Záznam o narodení Rosiny 20.12.1744:
Rosina (1744) sa 22.11.1767 vydala do susednej obce Brodce za sedliaka Gallusa Pařila a tak tu priezvisko Berka v našej línii predkov končí.

Bartoloměj (1700) sa 20.1.1729 oženil s Veronikou Malcátovou a mali deti: Jakub (13.7.1729). Jeho potomkovia boli mlynári v opatovskom mlyne (dom č. 13).
Jakub (1729) sa oženil s Kateřinou Veselou a mali synov: Jan (9.11.1756) a Jiří (6.4.1775).
Jiří (1775) sa 14.11.1809 oženil s Františkou Urbánkovou a mali syna Antonína (1.3.1815).
Antonín (1815) sa 20.11.1837 oženil s Mariou Doležalovou z obce Batelov. Zaujímavé je to, že v listinách je Antonín uvádzaný ako František. Berkovci najskôr žili v Batelove u Doležalovcov v dome č. 111 a potom sa vrátili do opatovského mlyna. Zatiaľ poznáme ich 3 deti: Jan (9.3.1839), Amalie (27.10.1848) a Eleonora vyd. Zvěřinová.
Jan (1839) sa 14.2.1876 oženil s Antoniou Jiříkovou zo Starej Říše. Zatiaľ vieme o ich 2 deťoch: Marie (20.1.1877) a Augustin Jan (31.8.1879). Augustin (1879) sa stal učiteľom.
 
V kronike Opatova sa uvádza, že v dome č. 13 (mlyn) v r. 1787 žil Jan Berka a v r. 1820 Jiří Berka. To boli potomkovia Bartoloměja (1700). V r. 1920 je tu už zaznamenaný Roman Urbánek.
 
V súčasnosti je mlyn uvádzaný v dome č. 20 pri rieke Brtnice.
 
* * *
 
Ďalšie vetvy Berkovcov v Opatove
 
Berkovci boli v 19. st. rozšírený rod v Opatove. Žilo tu niekoľko ďalších vetiev Berkovcov okrem zatiaľ opísaných Berkovcov z domu č. 13. V druhej polovici 19. st. tu žili:
- v dome č. 80 zedník Jan Berka s manželkou Antoniou Šeneklovou.
- v dome č. 83 kovářský mistr Antonín Berka s manželkou Cecíliou Kurentovou.
- v dome č. 96 tkadlec a krajčír Jan Berka s manželkou Mariou Zoufalou.
- v dome č. 152 krajčírsky majster František Berka s manželkou Franiškou Schilsarovou.
... a ďalší
 
* * *
 
Augustin Berka (31.8.18794.4.1927)
 
Pochádzal z mlynárskej rodiny z domu č. 13. Jeho otec bol mlynár Jan Berka a mama Antonie Jiříková. Augustin vyštudoval za učiteľa.
V Trnavě u Třebíče působil jako učitel asi deset roků. V Trnavě byl zakladatelem sboru dobrovolných hasičů (1904) a vedoucím činovníkem. V zápisu stojí: „Bylo velké sucho a následkem toho vzniklo hodně požárů." Všechno organizoval mladý učitel trnavské školy Augustin Berka. Dne 22. září 1904 byly stanovy schváleny C. K. místodržitelstvím v Brně.
Potom učil v Opatově, kde byl spoluzakladatelem Sokola a jeho jednatelem. Bol prvým kronikárom v Opatove v r. 1923-1926. 
Od 1.9.1926 bol Řídící učitel v Kněžiciach. Zakrátko ochorel, začiatkom r. 1927 šiel do kúpeľov v Poděbradoch a tam zomrel 4.4.1927. Pochovaný je v rodinnej hrobke v Opatove.
 
* * *
 
Z opatovskej kroniky
 
V kronike na str. 90 je v súvislosti s 1. sv. vojnou spomenutý František Berka, truhlářský dělník. Keď sa vrátil zo zajatia v Rusku, tak bol 4 mesiace vo vezení za to, že niekto na neho prezradil, že v Rusku bol členom Družiny. Od str. 114 je zoznam padlých v 1. sv. vojne. Medzi nimi aj dělník Jindřich Berka nar. 8.7.1885 v dome č. 80. Jeho rodičmi boli zedník Jan Berka a Antonie Šeneklová. 
V kronike na str. 121 sa píše o požiaroch. V r. 1867 horeli sklepy Kmentů a Berků.
 
 
 

* * *

Mlynár Berka v obci Zásada

 

Obec Plavy sa nachádza v SV Čechách pri Jizerských horách. Tu žil mlynár s priezviskom Berka v obci Zásada. V kronike obce Plavy sa píše:

Roku 1771. 25. ledna Jirjik Berka Mlynář pod podzasadsky 85 let stary w Zasadě u Jana Šourka Staryho Rychtáře odpověděl : že bývali mlynarji z Haratícz -Balatka, Duchaczek.

Obec Plavy je veľmi vzdialená od Opatova, takže príbuznosť Berkovcov tu asi nebude.