Pocta predkom


Josef Hoffmann

Josef František Maria Hoffmann se narodil v Brtnici u Jihlavy 15. 12. 1870. Jeho otec bol Josef František Karel Hoffmann, ktorý žil v dome č. 263 a v Brtnici bol starostom 35 rokov až do svojej smrti v r. 1903. Mama sa volala Leopoldina Tuppy.

Josef František Maria Hoffmann je potomok Velcovcov cez svoju prababku Annu Alžbětu Velcovú (1750), dcéru Ignáca Velca. Jej manželom bol František Hoffman, riaditeľ bavlnárskej manufaktúry a brtnický purkmistr v r. 1840-1845.

Josef po absolvování jihlavského gymnázia, Vyšší státní průmyslové školy v Brně a po roční stavební praxi byl přijat na Vídeňskou akademii, kde studoval architekturu u Karla von Hasenauera a posléze u Otty Wagnera. Studium zakončil v roce 1896 roční stipendijní cestou do Itálie jako laureát prestižní Římské ceny Akademie. V roce 1897 se podílel s Gustavem Klimtem a dalšími umělci na založení vídeňského sdružení Secession a stal se autorem prostorového řešení jeho proslulých výstav. Tento úkol včetně návrhů výstavních pavilonů mu byl později svěřen ještě mnohokrát při reprezentačních výstavách v Rakousku i zahraničí a přinesl mu věhlas a řadu prestižních vyznamenání.

Stěžejním bodem Hoffmannovy kariéry bylo založení uměleckořemeslných dílen Wiener Werkstätte (1903–1932), na němž se podílel spolu s malířem a designérem Kolomanem Moserem a průmyslníkem Fritzem Wärndorferem. Pro dílny vytvořil Hoffmann nepřeberné množství návrhů uměleckořemeslných výrobků, stolním náčiním počínaje, přes doplňky až po rozměrný nábytek. Výrobky pak často uplatňoval ve svých architektonických realizacích.

První velkou zakázkou se stala stavba sanatoria v Purkersdorfu u Vídně (1904), které navrhl včetně zařízení interiéru. Tento komplexní přístup k řešení nazýváme Gesamtkunstwerk. Vrcholnou realizací v jeho duchu se stal palác Stoclet v Bruselu (1905–1911). Ze slavných realizací je nutné připomenout vilu Skywa-Primavesi (1913–1915) nebo dům Sonji Knips (1924) ve Vídni.

Hoffmann se často vracel i na naše území. Již v roce 1903 postavil hostinský dům hutí Poldi v Kladně, v Koutech nad Desnou realizoval pohádkové venkovské sídlo pro rodinu Primavesi (1914), pro Sigmunda Berla navrhl dům v Bruntále (1919) a ve Vrbně pod Pradědem postavil dům pro Franze Grohmanna (1920).

Po smrti rodičů upravil také svůj rodný dům v Brtnici (1907–1911). Navrhl nové kusy nábytku, pestrou výmalbu stěn jednotlivých pokojů, která byla odhalena při nedávné rekonstrukci budovy.

Hoffmann svou prací zásadním způsobem ovlivnil dekorativní tvorbu na počátku 20. století v monarchii, ale i za jejími hranicemi. Zasáhl téměř do všech oborů uměleckého řemesla; navrhoval sklo, porcelán, kovy, šperky, nábytek, vzoroval kolekce textilií ad. Vedle jednoduchých geometrických řešení, ke kterým inklinoval na počátku století, dokázal posléze mistrovsky vytvářet bohatě ornamentální často až fantazijní návrhy. Řada těchto návrhů je stále živá díky firmám jako je Augarten, Backhausen, Lobmeyr, Wittmann, které je dodnes vyrábějí.

Josef Hoffmann zemřel ve Vídni 7. května 1956. Umělecké názory Josefa Hoffmanna ovlivnily ve střední Evropě a především ve Vídni celou generaci, a jako zásadní inspirace působí dodnes. Stávající expozici v rodném domě Josefa Hoffmanna připravila Společnost přátel Josefa Hoffmanna.

V rodnom dome Josefa Hoffmanna má priestory Moravská galerie v Brně. Tvorba významného brtnického rodáka ukazuje úlohu, ktorú Josef Hoffman zohral v definovaní moderného dizajnu a architektúry v Rakousku (žil, tvoril a zomrel vo Viedni v r. 1956).