Pocta predkom


Václav Vlastník

Václav Vlastník bol richtárom v Jestřabej Lhote okolo r. 1680. Na základe obvinenia bol súdený, ale ukázalo sa, že bol neprávom obvinený. Archívny dokument prepísal historik Václav Klíma. V tom čase sa dokument nachádzal v SA Benešov, VS Poděbrady.

1680, 7. VI. 

                                                                                                                     

Václav Vlastník

 

Přijdouc Tomáš Fialka, chalupník a soused ze vsi Lhoty Jestřabí s velikou stížností, že Matějček, ujec a schovanec jeho, který od něho utekl a u Václava mladšího Vlastníka, souseda jeho v též vsi v službě zůstavající, nebožky manželky jeho peněz okolo 36 zlatých, kteréž ona v zahradě pod ouli včelíma schovala, vyhledal, z nich drobných do 6ti zlatých utratil a prohejřil, prosíce mně, abych mu k ostatním pomohl, s tím dalším oznámením, že jest je Martinovi Ševčíkovi schovati dal, a z návodu Vlastníkův je od něho podvodně vyzdvihl, je zase k starému Vlastníkovi schovati dal.

 

Examen

(otázka)

(odpověď)

Matěj (příjmení nemá)

1) Jak mnoho těch dukátů a tolarů dal schovati starému Vlastníkovi?

2) Jak mnoho těch peněz máš?

3) Kde je máš schovaný?

 

Ani jednoho.

 

Dukátů 7, tolarů 6.

V zemi schovaný, v zahradě Vlastníkovy.

 

Předvolán Matěj Ševčík.

(jeho výslech jsem neopsal, není důležitý. Z něj jen vyplývá, že starý Vlastník byl v Jestř. Lhotě rychtářem.)

 

Zpráva.

Tak, jakož Václav ml. pro toho Matěje v arestu (zvaném Němkyně) zůstal a Matěj s ním, a když jsem Matěje nařídil nad pekárnu dáti (to bylo jiné vězení), aby každý zvláště seděli, tehdy tam dán, a Jan Souček, který pro své provinění s nimi v té Němkyni v arestu byl, puštěn domů. Když vyšel ven, Souček řekl: „Nu, hospodáři Vlastníku, jakpak já mám říci: Vlastník, řekni, že máš 2 nebo 3 dukáty, a oni se tebe budou ptáti, kdes je vzal, i řekni: Za Horou, tam, kde dávno hořelo.“ A on zase že řekl, ten Matěj, ihned mě v řeči (?) popadnou s Ševčíkem, že jsem je měl u něho schovaný. Václav mladší Vlastník řekl: “I jen ty všechno zapírej.“ I povědíce mně to lidé, Součka jsem před sebe předvolal, mně to i témuž Vlastníkovi a Matějovi do očí mluvil.

 

Zpráva.

Potom zavolán Václav starší Vlastník, rychtář lhotský, aby pověděl, kde peníze má, a aby je sem složil. Ten se zaříkal, proklínal, že jich nemá a že o nich neví, že na to bude desetkrát přísahati. I dán do arestu do Němkyně, aniž na to nic nedbal. Propuštěn domů.

 

L. 1680, 21. VI.

Pro velikou obmyslnost lehkomyslnou nepravdu tohoto Matějíčka, jako i téhož Václava star. Vlastníka rychtáře, též syna jeho Václava, nemohouc s nimi nic dovésti, nelze bylo jináče činiti, nežli: poslal jsem Lukáše Bubáka, šafáře ze dvora JMC kolínského z Ovčár s vozem a ponocného s pouty, nechce-li ty peníze st. Vlastník rychtář dáti (poněvadž všichni to pravili, že je st. Vlastník žádnému nedá, že 10x na to přísahat bude, že je nemá a že o nich neví), aby je i s manželkou i dcerou sem na zámek přivedl, a přivezli, i jistě Vlastníkovi to přednášel, přece zapíral, a tak majíce ponocný pouta dáti manželce a dceři jeho, šafář na manželku téhož Vlastníka rychtáře uhodil, aby je dala, a táž těch 30 zl. přinesla s tím doložením: “Šafáři, vzkažte a povězte pravdu p. purkrabému, aby tomu Matějičkovi kluku těch peněz nedával, nejsou jeho. Ale Fialkovi, po jeho ženě po předešlém manželu, byl skrbný z jeho nadělání, a ona je před Tomášem Fialkou proto schovávala, že rád pije.“

            To doslejchali a přítomní byli:

                        Jan Vinklář z ovčína, konšel

                        Urban Vrchota, starší obecní

                        Jan Svoboda, ponocný

 

L. 1680 dne 22.VI. týž Matějček propuštěn z arestu, aby zase šel na službu ml. Vlastníkovi, u kterého právě sloužil, do Lhoty Jestřabí. I šel z své dobré vůle a posavad u něho slouží a dobře dělá.

 

Z těch 30 zlatých peněz takto utraceno:

Když je šafář vyzdvihl, při tom byli:

            Jan Vinklář šafář z Kolína

            Urban Vrchota

            Jan Svoboda, ponocný. /4

V Ovčácích propili                                                                                 1 zl

Kteří s tím také velkou práci měli, jim dáno:

            ponocnému, který tam 2x chodil                                              30 kr

            vrátnému                                                                               15 kr

Na rozdílný kunšafty, aby se to dobře vyšetřilo

a poslům rozdílně dáno                                                                         3 zl

krčmáři lhotskému za pivo, co ten Matějček tam

dlužen zůstal                                                                                      45 kr

Když týž Matějček seděl v arestu, koupeno mu chleba                             3 kr

                                                                                                   5 zl 33 kr

 

Zůstalo 24 zl 27 kr, kteréžto na další ratifikaci p. hejtmana takto rozděleno:

Tomášovi Fialkovi jakožto jemu náležejících                               11 zl  -

témuž Matějčkovi, že je nalezl                                                    1 zl 27 kr

p. hejtmanovi 2 dukáty                                                              6 zl  -

purkrabímu kolínskému, jakožto v tom opravdově

ke 4 týdnům pracujícímu a se s tím zaneprázdňujícímu,

a kdyby toho nebylo, ani by se byly nedostaly                              6 zl  -

                                                                                              24 zl 27 kr

 

Datum toho examen na zámku kolínském dne 1.VI. 1680

(Tuto relaci psal asi kolínský purkrabí pro poděbradského hejtmana.)