Pocta predkom


Krejčík

Naši Krejčíkovci boli sedliaci v obci Chleby (okr. Nymburk). Chleby patrili pod veľkostatok Poděbrady a takýto pekne písaný nadpis je v gruntovej knihe - Wes Chleby:

Matriky fary Chleby sú zachované od r. 1782, nakoľko vtedy tu postavili nový kostol a zriadili faru. Staršie záznamy sú na fare Nymburk. Niečo by mohlo byť na fare Hrubý Jeseník, ale tam veľa zápisov z Chlebov nie je.

Práve v súvislosti s kostolom v Chleboch sú pripomínaní Krejčíkovci: Na doporučenie dvorního rady Raaba bol zbúraný starý kostol vyklecký (v druhej pol. 18. st.) a nový sa postavil v Chleboch na pozemku Jana Krejčíka.
Staré časy nám objasňuje výskum neďalekého vykleckého kostela: Vyklecký kostel svou farní funkci ztratil v husitské době, přetrval nicméně zánik vlastní vsi a jako filiální sloužil až do roku 1780. Ve druhé polovině 17. století je popisován ještě jako dřevěný, teprve po obnově po roce 1697 získal podobu prosté stavby z opukového kamene (patrocinium sv. Vavřince). Zvonice zůstala dřevěná. Obvodové vymezení hřbitova kolem kostela bylo zprvu dřevěné, od roku 1743 kamenné. V roce 1780 byl kostel zrušen a nahrazen novým v nedalekých Chlebích. Ke zboření došlo někdy po roce 1782. Pro středověk tedy můžeme počítat s jen málo reprezentativní dřevěnou stavbou, podobnou například kostelu v zaniklých Nesvěticích

V r. 1634 obec vyhorela. Predpokladám, že Krejčíkovci sa tu objavili po tomto čase. Najstaším známym Krejčíkom v Chleboch je Jan nar. okolo 1660. Jeho priezvisko sa zapisovalo - Krejčí. Je uvedený v gruntovej knihe 14.11.1698, keď kúpil za 984 kop statky č. 4 a 16:

V gruntovej knihe je 4.2.1712 uvedený Jan Krejčík mladší (nar. okolo 1690), zapísaný už ako Krejčík:

V zápise sa uvádza, že kúpil grunt po svojom nebohom otcovi Janovi Krejčíkovi. Na druhej strane je uvedené, ako sa má Jan Krejčík mladší finančne vysporiadať s vdovou a sirotami po nebohom Janovi Krejčíkovi. Tento zápis ešte čaká hlbšie lúštenie.

Záznam o úmrtí Jana Krejčíka 23.2.1711:

V 3. generácii sú Janovi synovia Matěj (okolo 1720) a Jan (1724). Ďalší súrodenci sú zatiaľ otázni. Krejčíkovci v druhej polovici 18. st. hospodárili na grunte č. 2 v Chleboch. Jedna vetva Krejčíkovcov v 19. st. stále žila na grunte č. 16.

V listine je Jan Krejčík uvedený ako odstupujúci a Jan a Matěj sú uvedení ako pristupujúci:

Matěj (1720) mal 3 synov Jan (okolo 1745), František (1759) a Matěj (okolo 1760). Jan a František nemali mužského nasledovníka. Jan (1745) a Matěj (1760) žili v dome č. 2, František (1759) žil v dome č. 30. Priezvisko Krejčík v tejto vetve pokračovalo po Matějovi, ktorý sa 23.11.1784 oženil v obci Velim s Alžbětou Fundovou a v dome č. 2 mali 6 detí: Jan (18.8.1785), Anna (19.2.1787) vyd. Krejčíková, Jan (16.2.1789), Matěj (5.11.1793), Matěj (12.12.1794) a Václav (24.2.1797). Václav (1797) sa oženil s Dorotou Kůrkovou a mali syna Víta (3.2.1825). Žili v dome č. 16.

Jan Krejčík bol starosta a v r. 1793 podpísal robotobotační kontrakt - o odvedenej práci obyvateľov obce Chleby.

Vít (1825) zostal v rodičovskom dome, oženil sa 31.7.1849 v obci Bobnice s Mariou Ottovou a mali 5 detí: Václav (31.5.1850), Karel, Jan, Josef (29.4.1856) a Marie (4.7.1860) vyd. Hrdinová. Na rodičovskom statku zostal Josef (1856). Bol jedným z najväčších sedliakov v obci. Avšak nemal potomkov a tak si v r. 1919 adoptoval synovca Oldřicha Hrdinu (15.7.1893), ktorý bol synom Marie (1860).

Chlebský kronikár pán Miroslav Radechovský o Oldřichovi Hrdinovi napísal: vystudoval vysokou zemědělskou školu v Breslau (dnešní Wroclav). Jako student musel narukovat do 1. světové války. Po návratu hospodařil na statku ve Chlebích. Působil za první republiky jako poslanec parlamentu za Agrární stranu a měl mnoho dalších funkcí. V Chleboch hospodáril na statku do r. 1950, kedy mu majetok zabrali pre JZD. Rodinu vysťahovali do obce Tomíkovice okr. Jeseník (Slezsko) a on bol vo vezení na Borech v Plzni.
Po r. 1989 im vrátili spustošený statok. Stará sa oň jeho dcéra.
Na katolíckom cintoríne sú pochované 2 rodiny Krejčíkovcov. Vít Krejčík zomrel 29.3.1886 ako 29 ročný. V druhom hrobe je spolu s rodinou Krejčíkovou pochovaná rodina Hrdinová.
 

Jan (1724) mal s manželkou Annou deti: Anna (16.7.1752), Jan (28.6.1754), Václav (28.12.1755), Jiří (1757), Václav (1759), Matěj (11.2.1761).

 

 

Záznam o narodení Jana 28.6.1754 na fare v Nymburku:

 

Záznam o krste Matěja 11.2.1761 na fare v Nymburku v kostole sv. Jiljí:

 

Jan (1754) sa 16.2.1772 v obci Býchory oženil s vdovou Ludmilou Šantrůčkovou:

Jan (1754) a Ludmila mali 3 deti - Matěj (12.3.1785), Kateřina (10.9.1787) vyd. Váchová a Dorota (1794) vyd. Mluvková.

Kateřina (1787) sa 19.7.1814 vydala za Josefa Váchu do Ovčár a tu naša vetva Krejčíkovcov končí.

Jan (1754) sa 16.2.1772 v obci Býchory oženil s vdovou Ludmilou Šantrůčkovou:

 

 


* * *

Krejčíkovci v obci Krchleby

Krejčíkovci žili v neďalekej obci Krchleby (Skrchleby). Na usadlosti č. 8 v r. 1736 bol Jiří Krejčík. Pak tu hospodařil David Jech. Po jeho smrti 1755 ujal statek Jiří Krejčík za 336 kop. 1766 postoupil jej synu Jiřímu. Jiří dal polovici statku (č. 20) synu Matějovi, druhou nechal sobě. Tuto postoupil 1817 synu Václavovi za 676 zl.

Na č. 47 v r. 1830 odprodala vdova polovici statku Jiřímu Krejčíkovi k č. 79 za 880 zl.

Usadlosť č. 55 v r. 1854 kúpil Václav Krejčík. 

Anna Fidrmucová (nar. 11.7.1890) sa 1. 4. 1913 ve Velelibech vydala za Josefa Soukupa z Krchleb. Svědci: Václav Krejčík, domkař Skrchleby č.p. 89 a jeho choť Marie Jakubcová. 

 

Anna Fidrmucová (nar. 11.7.1890) sa 1. 4. 1913 ve Velelibech vydala za Josefa Soukupa z Krchleb. Svědci: Václav Krejčík, domkař Skrchleby č.p. 89 a jeho choť Marie Jakubcová. 

* * *

V Chlebích pôsobí farní sbor Českobratrské církve evangelické. V r. 2006–2008 tu bol farárom Miroslav Krejčík (nar. 1958).